O dodatečné zdanění usiluje přitom nyní část zákonodárců – z řad opozice (KSČM, Úsvit), podporu má však i ve vládní koalici. Ruku by pro něj zvedli i někteří politici ze sociální demokracie kolem jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly či hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem.

Podle Bělobrádka však otevírání otázky církevních restitucí svědčí o mravních kvalitách politiků. „Zatím je to jen návrh, je dost dobře možné, že je protiústavní. Je to určitý útok na systém právního státu. Já to neberu jako věc náboženskou či politickou, ale čistě právní,“ uvedl Bělobrádek. On sám považuje otázku církevních restitucí za uzavřenou, i díky gentlemanské dohodě uzavřené při koaličním vyjednávání.

Podle něj by totiž schválení dodatečného zdanění náhrad fakticky znamenalo podstatné snížení finančního plnění. Do budoucna by to také církvím, řádům a náboženským společnostem přineslo finanční problémy.

Původní text ZDE.

Jak Bělobrádek dodává, návrh o dodatečném zdanění je určitě věcí, která narušuje dobré vztahy. „Když se na něčem dohodneme, mělo by to platit. Lze to vztáhnout nejen v kodifikované právo, ale i na mezilidské vztahy. U nás v podhůří, když si na něco plácneme a někdo to nedodrží, ztrácí naši důvěru. Je to určitá známka přístupu k právnímu státu, jak si jednotliví politici představují, že by tento stát měl vypadat do budoucna,“ uzavřel Bělobrádek.