Jak se zdá, zdražování energií stále nebere konce. Vláda Petra Fialy chce energetickou krizi řešit pouze prostřednictvím vyplácení příspěvku na bydlení. Bude to podle vás dostačující?

Vyplácení jakýchkoliv adresných příspěvků je z principu nesystémové a náročné na zpracování. Pokud začneme takto uvažovat, tak automaticky to znamená mít k dispozici hromadu úředníků, kteří posuzují oprávněnost jakýchsi žádostí, kde lidé dokladují příjmy, hmotnou nouzi atd. Musíme mít weby s vysvětleními a návody, hromadu formulářů, speciální software atd. Podotýkám, že to vše stojí hromadu neefektivně vynaložených peněz. I tak to navíc spousta lidí s nižší inteligencí, což jsou právě ti nízkopříjmoví a zdražováním nejvíce postižení občané, vůbec nepochopí. Nebudou vědět, kdy a kde o co mají žádat, nezvládnou vyplnit sexy cool interaktivní dotazník na webu apod. Energetickou krizi lze částečně řešit zcela jednoduše, levně a transparentně snížením nebo zrušením DPH na energie a PHM. Jednak je to výrazně efektivnější a potom i spravedlivější vůči všem občanům ČR. Aniž bych se chtěl jakkoliv zastávat Babiše, tak v tomto případě byl jeho přístup daleko lepší než přístup současné vlády.  

Opoziční hnutí ANO se ve čtvrtek snažilo prosadit mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se poslanci zabývali právě rostoucími cenami energií. Vládní většina však byla proti. Co vy na to? Nebylo by přece lepší tak zásadní problémy řešit také na půdě Sněmovny?

Vládní většina se chová pragmaticky. Ona totiž velmi dobře ví, že jednotlivé státy mají na rostoucí ceny energií minimální vliv. Teda ano, mohou měnit sazby DPH, vyplácet příspěvky apod., ale to všechno je jen ucpávání několika děr v cedníku. Rostoucí ceny energií jsou primárně způsobeny naprosto dementní politikou vedení EU. Začíná to neschopností zprovoznit Nord Stream 2, pokračuje přes nesmyslný Green Deal a s ním související přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, odmítání jaderné energie jako čistého zdroje energie, přes emisní povolenky, násilné protlačování elektromobility a končí to budoucím zákazem topení dřevem v domácím krbu. A mezitím je celá řada dalších nařízení, zákazů, direktiv a příkazů. Takže svolávat na téma rostoucí ceny energií mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny je evidentní nesmysl. Poslanecká sněmovna ČR s tím udělá úplné prd. V tom mají poslanci vládní většiny pravdu, kterou sice nikdo z nich otevřeně nepřizná, ale všichni vědí, že to tak prostě je. Variantou by bylo se otevřeně postavit současné politice EU, ale to je při současném rozložení sil v Parlamentu ČR nereálné. 

Některé okolní státy, jako je Slovensko, Maďarsko nebo Polsko, přistoupily k zastropování cen energií, pohonných hmot nebo hypotečních úvěrů a snížení cen základních potravin. Jak se díváte na tyto kroky? Neměli bychom je zopakovat také v České republice?

Vnímám jako nepřijatelné diktovat prodejcům maximální ceny jakékoliv komodity. Naproti tomu jsem pro vytvoření takových podmínek ve společnosti, které na jedné straně uleví občanům a na druhé straně přinesou státu benefit v podobě vyššího výběru daní. Zdánlivě to zní jako protimluv. Ale pojďme se podívat na srovnání Polska a ČR. Snížením spotřebních daní a DPH došlo v Polsku zároveň ke snížení cen pro koncového uživatele. Důsledkem je, že desetitisíce lidí z ČR jezdí do Polska tankovat benzín, nakupovat potraviny, sednout si v restauraci na kafé atd. Neboli utrácejí „české“ peníze v Polsku. To chceme? A teď se podívejme jen na jeden segment tohoto trhu, mám na mysli pohonné hmoty. ČR je tranzitní zemí uprostřed Evropy. Co by se asi stalo, kdybychom maximálně snížili spotřební daň a DPH z pohonných hmot? Nafta by stála třeba 25 Kč za litr. Vsadím se, že u všech pump by byly fronty kamioňáků křižujících Evropu a benzínky u hranic by musely nabírat nové lidi, aby ten nápor zvládaly. Věřím, že při konečném součtu by státní kasa obdržela více a všichni byli spokojení. Chce to jen odvahu. To samé se projevuje třeba i u zmíněných potravin. Opravdu musíme mít na potraviny DPH ve výši 15 procent, když v Německu jim stačí 7 procent a Poláci mají dokonce 0 procent? Zkuste se optat lidí z pohraničí, kam jezdí dělat větší nákupy. 

V mezidobí se zdá, že do ústraní se dostala debata o evropském Green Dealu, který je podle mnoha kritiků jedním z hlavních příčin energetické krize. Není to podle vás jen zastírací manévr a snaha odvést pozornost o způsobu řešení růstu cen energií jinam?

Většina soudných lidí tuší, že evropský Green Deal je násilně tlačený nesmysl propagovaný humanisticky vzdělanými lidmi ve vedení EU, kteří nechápou elementární technické zákonitosti. Celý Zelený úděl likviduje konkurenceschopnost evropské ekonomiky, sníží životní úroveň každého občana EU a posune Evropu z pozice světového technologického lídra na pozici států rozvojového světa. Dostatek levné energie jakéhokoliv druhu (elektrická, tepelná atd.) je totiž nutnou podmínkou technologického růstu a zachování průmyslového výkonu daného regionu v celosvětovém měřítku. Pokud se lídři EU domnívají, že spasí svět snížením emisí CO2 o 0,05 %, rozvíjením start-upů sdílených elektrokoloběžek a dotacemi na cyklostezky, tak se zásadně mýlí. Energetickou krizi by Evropa prostě neměla připustit za žádnou cenu. Naopak se domnívám, že zajištění dostatku levných energií by měl být její prvořadý úkol. Chceme snad být regionem, který je závislý na dovozu uhlí z Austrálie, zkapalněného CNG z Ameriky nebo zemního plynu z Ruska? Je to i bezpečnostní riziko. Stačí jakýkoliv konflikt a někdo Evropě zavře kohoutek. Co potom budeme dělat, když si podle směrnice z EU nebudeme moci ani zatopit polenem z místního lesa, protože by prý někde stoupla hladina moře o jeden milimetr? Pořád platí okřídlené rčení: Bližší košile než kabát. Obávám se však, že tyto souvislosti představitelům EU (kteří létají i trasu Vídeň–Bratislava, tedy 47 km, soukromým tryskáčem), poněkud unikají. Hlavně že bojujeme za zelenější planetu. 

Najde se podle vás právě mezi zeměmi, jako je např. Maďarsko, Polsko či Česká republika, dostatek síly na to, aby tyto země společně prosazovaly změnu či dokonce zrušení evropského zeleného údělu?

Nenajde. Alespoň za současné konstelace ne. A je to veliká škoda. Pokud by státy V4 postupovaly alespoň v zásadních otázkách jednotně, tak by jejich hlas měl mnohem vyšší váhu než hlasy jednotlivých států. Zásadními otázkami myslím třeba přístup k migraci, Green Dealu, zachování rozmanitosti kultur atd. Bohužel nás Německo s Francií pořád vnímají jako lehce nesvéprávné státy odněkud z východu, které není třeba brát moc vážně, a které stačí tu a tam lehce „klepnout přes prsty“ a oni zase budou vděční za pár euro z evropských dotací. Primárním úkolem evropských struktur by mělo být odstraňování obchodních bariér, navazování úzké spolupráce jednotlivých zemí tak, jak to kdysi bylo definováno při založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Jeho účelem byl rozvoj ekonomik, zvýšení zaměstnanosti a zvýšení životní úrovně v rámci společenství. Bohužel se to postupem času „tak trochu zvrtlo“ v současnou EU, kdy již jednotlivé státy přicházejí o svoji suverenitu, jsou jim násilně diktovány nové zelené ideologie, kvóty na výrobu cukru a další podobné nesmysly.