Dvořák se v rozhovoru mimo jiné nechal slyšet, že když někdo v posledních dvaceti letech masivně rozvíjel byznys v Rusku, musel si být vědom, jaké na sebe bere riziko. „Při vytváření ekonomické analýzy, jestli se vám byznys vyplatí, je přece nutné počítat s tím, že míra zisku přímo souvisí s mírou rizika,“ uvedl Dvořák s tím, že jít podnikat do Ruska znamenalo podstoupit vysoké riziko.

Sankční seznamy se však neustále rozrůstají, a tak přidělávají vrásky i tuzemským komunálním politikům. Například dnes by měli pražští radní hovořit o zakázce za více než miliardu korun – o stavbě mostu spojujícího Podolí se Smíchovem. Ve vítězném konsorcium je však i společnost Strabag, v níž měl donedávna vliv i čelný ruský oligarcha Oleg Děripaska.

V rozhovoru se pak Dvořák také vyjádřil k tomu, proč ještě nebyl odvolán ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevský. „Odvolání velvyslance má jiné následky než odvolávání jednotlivých diplomatů. Zachování velvyslanců na obou stranách je symbol ochoty a nutnosti udržovat základní komunikaci. Dnes se to týká zcela elementárních otázek, kdy se přijímají a odevzdávají diplomatické nóty. Stále existuje mnoho bodů, o kterých je nutné se bavit, ačkoli je válka,“ poznamenal Dvořák.

Ministerstvo zahraničních věcí je mimo jiné také vedoucím meziresortní pracovní skupiny k dodržování sankcí. Je v Česku co zabavovat lidem napojeným na Kreml? „Ruské majetky v Česku nepochybně existují. Vyskytly se však dva problémy. Ne vždy se podaří identifikovat, že jde o ruskou fyzickou či právnickou osobu. Druhá věc je, že nemáme legitimní nástroj, jak identifikovat toho, komu má být majetek zabaven. Náš Finanční analytický úřad (FAÚ) se umí majetku zmocnit, musí k tomu mít ale důvod. Ten se v současné legislativě hledá poměrně špatně,“ zmínil Dvořák s tím, že nyní došlo k rozhodnutí urychlení přípravy Magnitského zákona.

Závěrem se pak Dvořák vyjádřil i k rusko-ukrajinskému konfliktu a k jeho možnému konci. „Nejoptimističtější scénář je, že Ukrajina vytlačí ruská vojska na své původní hranice, tedy včetně Krymu, Luhansku a Donbasu. To by si všichni přáli, protože by to bylo obnovení právního statusu. Vše ostatní je zábor území nezávislé a suverénní země. Pro mě osobně by bylo velmi obtížné akceptovat stav, kdy by jakási mírová dohoda, na niž by Ukrajina přistoupila pod obrovským tlakem, znamenala vzdání se části území. Nejpesimističtější scénář by byl, kdyby Ukrajina padla. To si ale dnes už nikdo nepřipouští,“ dodal Dvořák.

Podle jeho slov také nelze vyloučit vnitropolitickou změnu uvnitř Ruska. „Tlak a dopad sankcí a černých pytlů s ruskými vojáky, kteří na Ukrajině padli, může vyvolat prudkou reakci. Nikdo asi nečeká demokratizaci země, ale přinejmenším by se mohla na druhé straně jednacího stolu objevit nová tvář. To by byl prostor pro nová jednání," uvedl.