O stížnosti skupiny poslanců ODS a TOP 09 rozhodoval Ústavní soud déle než rok. Stížnost tak, jak byla formulována před rokem, obsahovala pět hlavních výhrad. Podle první z nich „EET narušuje právo na podnikání a zatěžuje daňové poplatníky dalšími náklady“. Rovněž má být „nepřiměřeným zásahem do podnikání a nepřiměřenou kontrolou každého živnostníka“. Podle zákonodárců, kterým zákon vadil, rovněž „narušuje ochranu soukromí“, kterou garantují ústavní předpisy České republiky. Stěžovatelé rovněž poukazovali na to, že „daně musí předepisovat zákon, nikoliv vláda nařízeními“. Problémem podle nich bylo i to, že se pod zákon nepodepsal předseda Poslanecké sněmovny, jak Ústava ukládá.

Ústavní soud dnes částečně ústavní stížnosti vyhověl a některé části zákona o EET zrušil. Elektronická evidence tržeb by se tak nově neměla týkat například úhrad platební kartou, případně i dalších bezhotovostních plateb. Soud rovněž zrušil náběh třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb. Třetí fáze EET se měla týkat například poskytovatelů občerstvení bez zázemí a farmářských trhů. Čtvrtá fáze měla nastat od léta 2018 a mimo jiné měla zasáhnout například i řemeslníky.

Třetí a čtvrtá vlna EET nicméně podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského protiústavní není. Je prý ale třeba upřesnit, na koho přesně by nově EET měla dopadnout, uvedla ve svém vysílání Česká televize. Stejně tak není protiústavní ani zákon o elektronické evidenci tržeb jako takový.