Na otázku, zda považuje za důležité v dnešní době připomínat podobné události, Jan Zahradil upozornil, že uplynulo už tři čtvrtě století od doby, kdy došlo k odsunu Němců ze Sudet: „Myslím, že pan Herman sám o sobě už důležitý není vůbec. Důležité je, že představuje určitý trend, který se tu prosadil v posledních dvaceti až pětadvaceti letech, kdy různé osoby působící ve veřejném prostoru otevírají témata, která jsou už dávno uzavřená. V tomto případě se jedná o téma, které je 75 let pryč, 75 po válce, 75 let po ukončení odsunu Němců, což bude zrovna letos,“ řekl Zahradil redakci. Domnívá se také, že na české straně působí několik aktivistů, kteří téma neustále otevírají. „Neustále se něčím jménem s někým smiřují a neustále se vyrovnávají s minulostí. Skutečně nechápu, s jakou minulostí se vyrovnávají, jménem koho se smiřují, zda se cítí nesmíření nebo mají osobní problém, a tak to dělají za sebe. Ale ať tady nevystupují nebo se nesnaží vystupovat jako nějací reprezentanti České republiky,“ uvedl europoslanec.

Připomněl také, jak říkali Danielu Hermanovi v době, kdy pracoval jako ministr kultury. „Dělali jsme si legraci a žertovně jsme ho nazývali ministr pro Landsmannschaft (Sudetoněmecké krajanské sdružení, pozn. red.). Teď tedy dostal od Landsmannschaftu cenu, dobrá. Herman je vůbec pozoruhodná figura, zaznamenal jsem, že se stal honorárním konzulem Lichtenštejnska, což je země, která se s Českou republikou soudí dokonce o vydání zabaveného majetku po válce podle Benešových dekretů. Je skutečně pozoruhodné, že se někdo stane honorárním konzulem země, která je s Českou republikou v soudním sporu. Jinak myslím, že pan Herman patří mezi celkem malou skupinku lidí, kteří si z toho takzvaného vyrovnávání s minulostí udělali živnost, vlastně si z toho udělali existenci, takže teď to určitě bude takto hrát dál,“ komentoval Jan Zahradil.

„Nebudou to vnímat nijak pěkně“

Podle něj se tak bývalý ministr kultury rozhodl budovat si kariéru spíše v zahraničí po té, co se nedostal do Poslanecké sněmovny ani do Senátu a v KDU-ČSL má už velmi malé nebo žádné slovo. To koresponduje se Zahradilovým prohlášením na sociální síti. Právě ke zmíněnému ocenění napsal směrem k Hermanovi, že „80 dní před volbami je tohle přesně to PR, co potřebuješ, abys oslovil zejména voliče v Libereckém, Ústeckém, Karlovarském atd. kraji“. Rovněž uvedl, že pokud je exministr ještě mezi lidovci, tak „Tomio Okamura děkuje do paláce Charitas za hlasy“. Pro ParlamentníListy.cz Jan Zahradil řekl, že to myslel ironicky: „Osmdesát dní před volbami dostal český exministr cenu, což určitě v bývalých Sudetech zarezonuje nikoliv pozitivně. A ten, kdo z toho může profitovat, je samozřejmě třeba Tomio Okamura a jeho hnutí SPD, pokud to správně uchopí. To, že je to tak krátce před volbami považuji i z volebního hlediska za nešťastné a netaktické. Jezdívám do českého pohraničí – a záměrně neříkám do Sudet, protože to není český termín, takže ho nepoužívám – od útlého dětství, konkrétně na Českolipsko v Libereckém kraji, takže dokážu odhadnout, jak budou lidé udělení ceny Hermanovi vnímat. Nebudou to vnímat nijak pěkně, to vám mohu říci,“ uvedl Zahradil.