Kauza s možností přijetí syrských sirotků z Řecka už se táhne mnoho měsíců a Kechlibar si všímá, jak se debata zastánců a odpůrců zvrhla v čisté nepřátelství. „Málokterá debata na migrační téma byla na českém internetu tak toxická jako ta, ve které se přetřásala možnost přijmout, či nepřijmout nějaké množství dětských běženců z Řecka,“ píše Kechlibar na serveru Neviditelný pes a dodává, že často lítají urážky z obou stran rovnou měrou, ale tentokrát to bylo zejména z tábora přívrženců přijetí.

„Někteří zastánci zcela na plnou hubu odsuzovali své oponenty jako zlé, duševně deformované, podlé skřety, kteří si užívají cizí neštěstí, nebo ubohé ustrašence, kteří se bojí i batolat,“ myslí si. Taková nenávist podle Kechlibara nikdy nemůže vést k racionálnímu dialogu a pokusu o řešení situace.

Kechlibar dodává, že naprostá většina lidí, se kterými se bavil, se na projekt paní Šojdrové dívala značně skepticky. „Těžiště jejich nesouhlasu bylo v nedůvěře – nedůvěře v to, že slova jako děti najednou nezačnou mít jiný význam a celá záležitost se nezvrhne v něco totálně jiného než to, co bylo obyvatelstvu pod plačtivým nátlakem na city takříkajíc prodáno,“ vysvětluje s tím, že za celou dobu migrační krize se v lidech navršil pocit nedůvěry.

„Pocit nedůvěry mezi lidmi vychází hlavně z toho, že celá migrační krize je jedním velkým divadlem lží. Pašeráci lžou svým klientům, že je v Evropě čeká ráj, což opravdu nečeká. Migranti lžou úřadům o tom, jak se jmenují, odkud pocházejí a kolik mají let. Lžou vlády i úřady a média, ta si taky z vrcholu migrační krize odnesla pošramocenou pověst,“ má jasno Kechlibar.

Konkrétní pocity nedůvěry v kauze syrských sirotků poté shrnuje v několika bodech. „Obava, že z Řecka nedorazí děti, ale autobus plný vousatých chlapíků s tím, že je jim určitě všem sedmnáct a půl. Obava z toho, že ti dotyční nevinní chlapci Sýrii nikdy neviděli, zato pocházejí z nějakých divokých paštunských kmenů na pomezí Pákistánu a Afghánistánu. A že si tu zaostalou kulturu přinesou s sebou, k našemu velkému potěšení,“ vyjmenovává Kechlibar.