V první řadě se na Facebooku podivuje nad tendencemi českých klimatologů ohledně změny klimatu. Jedni hlásají a dávají za příklad to, jak bydlí v pasivním domě s minimální spotřebou energie, izolovaném recyklovatelným papírem, tedy není nutné jej vytápět či ochlazovat. Na druhou stranu si všímá lidí, kteří mají obavu z toho, aby měli vůbec na vytápění peníze.

„Jinde se však dočteme o lidech, kteří mají obavu, že v nadcházející zimě nebudou moci své byty vytápět, a to nikoliv proto, že by tyto byty byly tak dokonale orientované a izolované, ale proto, že na jejich vytápění nebudou mít dost peněz. A to již vůbec nemusíme číst o tisících rodin běženců na polských hranicích a kdoví kde ještě, kteří z recyklovaného papíru mají snad jen své přístřešky před nadcházející zimou,“ píše doslova veřejný ochránce práv a podotýká, že toto s aktivitou lidí bydlících v „pasivních domech“ nijak nesouvisí.

Pokládá si tedy otázku, kam to vlastně směřujeme. Podle něj asi ne k tomu, abychom všichni mohli bydlet v domech orientovaných na jihozápad. „Když nám náš velvyslanec pro energetickou bezpečnost V. Bartuška na stránkách Lidových novin sděluje, že „to, s čím Evropská komise přichází, je zásadní změna životního standardu a životních nároků. Zda Evropané smějí jíst maso – a kolik. Zda ještě mají mít lidé právo na osobní auto, zda smějí létat na dovolenou!“ Ne že bychom zvažovali, zda budeme mít možnost jíst maso, nebo zda si můžeme dovolit mít auto, ale zda smíme nebo zda máme právo! Kdopak je tím zákonodárcem?“ zamýšlí se a do úst si bere slova Alberta Schweitzera, který napsal, že „humanita spočívá v tom, aby člověk nebyl nikdy obětován cíli“.

Právě nad tím se v následujících řádkách zamýšlí. „Nestojíme snad na počátku doby, kdy opouštíme staletou evropskou, a jak jsme se pyšně domnívali, snad i obecně lidskou tradici humanismu, kdy člověk nesměl být obětován jakémukoliv cíli? A co je pak tedy tím skutečným cílem lidského snažení, nemá-li jím být blaho člověka?“ zamýšlí se s tím, že mnoho lidí již napsalo, že propast, ve které může zmizet lidská civilizace, je před námi již na dohled.

„Jenom si zatím nejsem jist, zda rychleji dospějeme k propasti ‚oteplením planety o dva stupně‘, nebo ke stále se prohlubující propasti ztráty víry v pevné a trvalé základy humanistického společenského a mravního řádu, soumrak národů, zpochybnění představ o antropologických konstantách člověka a zmateného souboru práv a povinností, kdy obranou jedněch práv pohřbíváme nejen ty ostatní, ale především rovnost nejen občanů, ale všech lidí, a to bez ohledu na jejich finanční gramotnost a úspěšnost,“ píše a dodává, že běženci na hranicích i naši občané s obavami očekávají nadcházející zimu. Nejsou tedy těmi, kdo musejí učinit rychlé a rozhodné kroky, o jejichž potřebě denně čteme a slyšíme. „Ale to je samotné a jejich práva nečiní méně hodnotnými. Kdo bude tedy v budoucnu rozhodovat o ‚právu‘ jíst maso, vlastnit auto a i bydlet v pasivních domech? A není snad to, že neznáme odpověď na tuto otázku, důvodem k vážnému znepokojení?“ uzavírá na Facebooku.