Nedokončení základky, záškoláctví a věčné stěhování problémových rodin, které utíkají před průšvihy, to je každodenní realita, která neblaze postihuje v Ústeckém kraji nejen školství, ale ve finále celkové soužití, zaměstnanost a dávkový systém. „Učitelé v rizikovém prostředí nejsou nijak zvýhodněni. Už je potřeba to vyřešit. Musíme to medializovat. Pořád se nic neděje,“ uvedla bývalá místopředsedkyně ODS Drahomíra Miklošová z Obrnic na Mostecku, kde více než polovinu obyvatel tvoří Romové. Politička zde sedm let působila také jako starostka, nyní je zastupitelkou a stále aktivně volá po změnách. V rámci regionální tripartity nyní mimo jiné předsedá Odborné komisi pro rozvoj lidských zdrojů.

Její členové se kvůli ožehavým tématům speciálně sešli v úterý odpoledne, aby za účasti dvou obeznámených poslanců projednali prohlubující se problémy ve školské a sociální oblasti. Podle Miklošové se totiž zřejmě nic neděje, byť už před časem „dotáhla“ mezi ředitele škol a do vyloučené lokality samotného ministra školství. Do Mostu tak nyní dorazili poslanci: Karel Krejza, člen sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a výchovu, a z jižních Čech pak Jan Bauer, místopředseda výboru pro sociální politiku.

„Stahuju okýnka auta, protože vyhrožují“

Jestli chcete vidět peklo pro učitele, vyjeďte si třeba do Obrnic na Mostecku. „Obrnice jsou typickou sociální lokalitou, která je zatížena všemi problémy, které si umíte představit,“ zmínila Drahomíra Miklošová, podle které zdejší ředitelé, úřady i komunální politici umí celkem dobře definovat potíže, které je třeba řešit. „Je toho hodně, hlavně personální obsazení škol a udržení učitelů v těchto lokalitách, protože nejsou zvýhodňováni. Tady se potýkají s dětmi, které jsou agresivní. Další problém jsou navrátilci z Anglie. Předčasné odchody z povinné školní docházky – žáci opouštějí školu ze 7. a 8. třídy. Jsou to absolutně nepoužitelní lidé do budoucna. Systém sociálních dávek je udržuje příjemně a pohodlně při životě,“ shrnula to nejzásadnější.

Obrovským problémem je migrace žáků. Školy prý v některých případech doslova musí porušovat legislativu. „Stěhují se k nám lidé z Anglie, je jich opravdu moc. Neumí pořádně česky, nepřinesou žádné dokumenty. Nikam do školy nechodili. Víte, že lžou. Beru si na pomoc asistenta, ten je naučí trošku česky. Jsou absolutně nevychovaní,“ popsala Libuše Hrdinová, ředitelka 7. základní školy v Mostě, která patří mezi nejlépe hodnocené. Vedení musí řešit, kam umístit 13letého puberťáka, který nemá znalosti ani na druhou třídu. „Zařazujeme je do kolektivu aspoň na výchovy,“ zmiňuje Hrdinová. Ke druhákům takového jedince, který se ani nedomluví, zařadit nelze. Když se řešení najde, bývá většinou marné: „Přesvědčíte je nakonec o důležitosti vzdělání, za tři měsíce se odstěhují a jsou zas na jiné škole. Každý rok jde o desítky dětí!“

„A oni migrují po Mostě?“ tázal se poslanec Krejza. „Různě, například i v Chomutově a podobně. To už nezjistím…“ odpověděla Hrdinová. „K nám chodili Mongolové, ale toto jsou Češi, ne cizinci…“ přemítal Krejza.