Za současné koronavirové krize si jen málokdo dovede představit, že by zdravotníci a lékaři  začali stávkovat a omezili by lékařskou péči. Anebo že by se vedení některé nemocnice kvůli vnitřním sporům naprosto zhroutilo. K tomuto stavu ale nebylo daleko ve velké, regionální třinecké nemocnici Sosna, když vedení Moravskoslezského kraje (MSK) neočekávaně odvolalo ředitele Martina Sikoru, údajně za jeho razantní rošády v personálním obsazení vedoucího a středního managementu nemocnice. A to i přes fakt, že byl do funkce šéfa špitálu jmenován teprve před 3 měsíci. Velká část zaměstnanců se ale za svého ředitele okamžitě postavila a na krajský úřad tak dorazila rychlá protestní petice s přibližně 180 podpisy.  Okolo stovky zaměstnanců pak před zdravotnickým areálem protestovalo i s transparenty, při příjezdu zástupců Krajského úřadu v Ostravě, kteří dorazili do Třince celou spornou situaci vyřešit.

„Já to odvolání pana Sikory ze strany kraje moc nechápu. Ředitele znám jako člověka velmi komunikativního, se kterým se určitě dalo jednat. A odvolávat někoho na základě anonymního dopisu je dost neprofesionální, anonymy by se přece měly házet do koše. Navíc v tom listu pisatel uvedl nepravdivé údaje, jako například, že pokud Sikora nebude odvolán, půjde 120 sester na nemocenskou, což byl holý nesmysl. Jednak řada lidí za bývalým ředitelem stojí a navíc jsou lékaři i sestry natolik zodpovědní, že by to nikdy neudělali. Vrcholový manažer má přece právo vybrat si lidi, se kterými bude spolupracovat, zvlášť když není spokojen s prací dřívějšího managementu i jejich praktikami ve finanční oblasti. Kraj ale nedal řediteli Sikorovi žádný čas na to, aby ukázal, co v něm je, a jestli budou ty jeho změny přínosné,“ uvedl jeden z dlouholetých zaměstnanců třinecké nemocnice, který si nepřál být jmenován, jeho jméno má redakce ParlamentniListy.cz k dispozici.

Třinečtí zdravotníci: Ředitel chtěl jen zlepšit chod špitálu

Také někteří další zaměstnanci i zainteresovaní lidé z Třince si myslí, že ředitel Sikora jen částečně změnil organizační strukturu nemocnice, když některé funkce sloučil a jiné naopak rozdělil, aby zlepšil chod společnosti a také její finanční prosperitu. Došlo tak například k tomu, že oddělené posty náměstků pro léčebnou péči, pro chirurgické a nechirurgické obory spojil pod jednu osobu a naopak rozdělil činnost ústavní hygieničky, která byla zároveň i manažerkou kvality. Na pozici „kvalitářky“ s cílem získání akreditace byla vybrána Martina Sližová, která tuto funkci zastávala v době, kdy třinecká nemocnice už jednou akreditaci získala, nyní ji ale zatím znovu nemá.