Podle Svobody Robejšek v pořadu záměrně odhlédl od politické podstaty unijního projektu, když dle jeho názoru uvedl, že jediné, co na EU dává smysl, je volný obchod, na nic jiného kromě něj nemá EU demokratický nárok, či že nezvládáním migrační krize je EU disfunkční. 

„Robejšek by neměl popírat to, co se učí v základních kurzech o jakékoliv ekonomické integraci: ty čtyři svobody jednotného trhu jsou balík: volný obchod bez cel a bariér je dosažitelný jen tehdy, když výrobní specializace států, která vede k odumírání méně konkurenceschopných odvětví v daných státech, je prokrvována pohybem pracovní síly a pohybem firem. Jedna svoboda bez druhé nedává ekonomický smysl,“ řekl Svoboda s tím, že Robejšek občanům záměrně lže. 

„A já se ptám, proč ta silná slova? Jsem toho názoru, že je neúčelné vyměňovat si tak závažná sdělení po internetu, ale tentokrát budu reagovat,“ zareagoval na svém facebookovém profilu Robejšek.

„V desítkách svých článků jsem opakovaně zdůvodnil, proč si myslím, že snaha vytvořit nadnárodní soustátí s vlastní zahraniční a bezpečnostní politikou není pro spolek skoro třiceti států proveditelné. Řekl bych, že to reálný vývoj EU potvrzuje,“ podotkl Robejšek s tím, že nikdy však neřekl, že na nic kromě volného obchodu nemá EU demokratický nárok. „Ale přesto si nemyslím, že pan Svoboda záměrně lže. Zdá se však, že nezná moji argumentaci, kterou jsem ohledně přínosu, proveditelnosti a legitimizace jednotlivých integračních kroků zveřejnil v tuctech článků. Tu práci by si však měl dát a pak by třeba argumentoval opatrněji,“ sdělil.

„Dále pan Svoboda kritizuje: ‚Na otázku, zda může Robejšek dokázat, že se nám všem vede nyní hůře, odpověděl, že je to otázka demagogická.‘ Zde pan Svoboda cituje nejprve správně, ale nezmiňuje, že jsem pokračoval a nastínil, že malé státy nemají ani možnost vyzkoušet si efektivitu vlastních přístupů, alespoň v některých oblastech, a doporučil jsem o subsidiaritě v EU nejenom mluvit, ale praktikovat ji,“ uvedl také politolog.

„A konečně poslední příklad argumentů pana Svobody: ‚Robejšek záměrně odhlédl od politické podstaty unijního projektu, díky které se na území členských států přes šedesát let neválčí – to je něco, co nemá v předchozí historii našeho kontinentu obdoby. Tento prostor míru, právního státu a demokracie nemá zjevně pro Robejška hodnotu. Mír je zřejmě v jeho kruzích úplně nanic a můžeme se bez něj obejít.‘ Pan Svoboda zřejmě dokáže číst moje myšlenky, ale bohužel nesprávně. Ani pan Svoboda, ani já nevíme, jestli evropské země neválčily kvůli tomu, že demokracie spolu prostě neválčí (k tomuto tématu existuje rozsáhlá politologická literatura), nebo kvůli tomu, že je pacifikuje EU. Nechci dělat žádné dalekosáhlé závěry, ale sleduji-li přiostřující se a místy agresivní tón mezi evropskými státy, tak mám jisté potíže nepochybnost mírumilovného působení EU akceptovat,“ uzavřel Robejšek s výzvou Svobodovi k veřejné debatě.

Celá reakce Petra Robejška na Facebooku:

Pan poslanec Pavel Svoboda nabyl dojmu, že záměrně lžu.

http://www.kdu.cz/…/z-med…/klaus-a-robejsek-nam-zamerne-lzou

A já se ptám, proč ta silná slova? Jsem toho názoru, že je neúčelné vyměňovat si tak závažná sdělení po internetu, ale tentokrát budu reagovat.

Nejprve k formě. Rozhovor v televizi vůbec a ještě k tomu v délce, řekněme patnácti minut pro dva účastníky si vynucuje trochu jiné formulace než několikastránková studie. Televize je médium, které nestrpí sáhodlouhé rozbory. To není dobře ani špatně. Je to prostě fakt. Teď pár slov k možné reakci diváka „Událostí a komentářů“ ze 30. 12.2015; třeba pana Svobody, jehož záznam naleznete zde:

http://www.ceskatelevize.cz/…/1096898594-u…/215411000371230/

Divák má možnost připustit, že existují různé interpretace jevů. Ty se střetávají ve veřejném prostoru a každý, kdo je registruje si o nich může udělat svůj názor. Charakterem média vynucená zkratkovitost televizního rozhovoru může vést k tomu, že divák téze buď přijme nebo odmítne a spokojí se s tím. Anebo se divák zajímá o jejich zdůvodnění a v internetové éře má možnost rekonstruovat myšlenky a jejich vývoj v pracích autora této téze. V mém případě je nejlepší metodou podívat se na můj blog.

Tam laskavý čtenář najde desítky mých textů k různým tématům, které mu umožní rekonstruovat myšlenkové procesy, které jsou pozadím pro několikavteřinovou odpověď na moderátorovu otázku. Všichni jsme internetově gramotní a kdo hledá najde. Ale pro usnadnění přikládám adresu mého blogu:

http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php

Četba mých textů vyžaduje sice určité časové a intelektuální nasazení, ale chce-li divák moje odpovědi pochopit, tak by mu to za to mělo stát. Nemohu se zbavit dojmu, že si pan Svoboda tuto práci nedal. Chápu to, protože všichni máme málo času. Ale když formuluji tvrzení o záměrné lži, tak bych přece jenom měl znát pozadí trochu detailněji. Závěrem jenom pár příkladů nedorozumění, které jsem našel již v úvodní části textu pana Svobody.

Tvrzení PS: „Jediné, co na EU dává smysl, je volný obchod, vše ostatní je nesmysl;“

V desítkách mých článků jsem opakovaně zdůvodnil, proč si myslím, že snaha vytvořit nadnárodní soustátí s vlastní zahraniční a bezpečnostní politikou není pro spolek skoro třiceti států proveditelné. Řekl bych že to reálný vývoj EU potvrzuje.

Tvrzení PS: „Na nic kromě volného obchodu nemá EU demokratický nárok;“

To jsem v rozhovoru v „Událostech a komentářích“ neřekl (viz. link na „Události a komentáře), ale přesto si nemyslím, že pan Svoboda záměrně lže. Zdá se však, že nezná mojí argumentaci, kterou jsem ohledně přínosu, proveditelnosti a legitimizace jednotlivých integračních kroků zveřejnil v tuctech článků. Tu práci by si však měl dát a pak by třeba argumentoval opatrněji.

Tvrzení PS: „Členským státům se nyní vede hůře, což znamená, že migrační krize přehlušila ostatní výhody evropské integrace;“

I to je nepřesná citace (viz. link na „Události a komentáře). Státům se nevede hůře kvůli migrační krizi, nýbrž v mnohem podstatnější míře kvůli chybnému řešení bankovní krize a eurokrize, ale i neřešení otázky energetické politiky EU (jenom jako logo uvádím selhání v projektu Nabucco) a snahy EK koncentrovat stále více moci v centru spolku. Příčinnost v mém argumentu tedy neváži na migrační krizi.

Tvrzení PS: „Za čtvrté, nezvládáním migrační krize je EU dysfunkční;“

I to je nepřesná citace (viz. link na „Události a komentáře“). Řekl jsem, že se EU stává dysfunkční (nikoliv ale v důsledku nezvládnutí migrační krize). Obecně rozumím pod pojmem dysfunkčnost to, že se spolek dostal do fáze, kdy nepřináší členským zemím více užitku než kdyby tyto operovaly samostatně. To se týká různých oblastí, ale ve vztahu k migrační krizi to konkrétně znamená toto: Dysfunkčnost EU není důsledek, nýbrž příčina nezvládnutí migrační krize.

Dále pan Svoboda kritizuje: “Na otázku, zda může Robejšek dokázat, že se nám všem vede nyní hůře, odpověděl, že je to otázka demagogická.“

Zde pan Svoboda cituje nejprve správně, ale nezmiňuje, že jsem pokračoval a nastínil, že malé státy nemají ani možnost vyzkoušet si efektivitu vlastních přístupů, alespoň v některých oblastech a doporučil jsem o subsidiaritě v EU nejenom mluvit, ale praktikovat ji.

A konečně poslední příklad argumentů pana Svobody: „Robejšek záměrně odhlédl od politické podstaty unijního projektu, díky které se na území členských států přes šedesát let neválčí – to je něco, co nemá v předchozí historii našeho kontinentu obdoby. Tento prostor míru, právního státu a demokracie nemá zjevně pro Robejška hodnotu. Mír je zřejmě v jeho kruzích úplně nanic a můžeme se bez něj obejít.“

Pan Svoboda zřejmě dokáže číst moje myšlenky, ale bohužel nesprávně. Ani pan Svoboda ani já nevíme, jestli evropské země neválčily kvůli tomu, že demokracie spolu prostě neválčí (k tomuto tématu existuje rozsáhlá politologická literatura) nebo kvůli tomu, že je pacifikuje EU. Nechci dělat žádné dalekosáhlé závěry, ale sleduji-li přiostřující se a místy agresivní tón mezi evropskými státy tak mám jisté potíže nepochybnost mírumilovného působení EU akceptovat.

Poslední moje tvrzení je však pouze hypotéza. A abychom dalšímu navršování domněnek zabránili tak vyzývám pana Svobodu k tomu, aby si se mnou vyměnil názory v rámci veřejné debaty nás dvou. Těším se na Vaše pozvání pane Svobodo.

Petr Robejšek