Zamyšlením nad novinářskými cenami začíná Petr Žantovský svůj pravidelný přehled toho, co ho v souvislosti se sdělovacími prostředky v uplynulém týdnu nejvíce zaujalo. „Svět českých médií, zejména těch tradičních a mainstreamových, se stále více zapouzdřuje sám do sebe. Staví kolem sebe zdi, přesvědčuje sám sebe o své výlučnosti, dokonalosti a vyvolenosti k ‚velkým věcem‘, abychom užili výrazivo z pohádky o Harry Potterovi. Stejně pohádkově totiž působí zpráva, která pojednává o udílení letošních novinářských cen. Ceny jsou zajímavé z řady ohledů. Jednak tím, kdo je uděluje: Nadace Open Society Fund amerického miliardáře George Sorose,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Maďarský rodák a americký finančník výrazně zasahuje do politického dění v Evropě. Jím financovaná nadace podporuje některá separatistická hnutí a samozvané státy, například Kosovo nebo Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 okupuje turecká armáda. Naopak v minulém roce vyzval západní státy k rozšíření sankcí proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východní Ukrajině. Loni na podzim obvinil maďarského premiéra Viktora Orbána, že jeho protimigrační opatření podkopávají evropské hodnoty, a přitom prohlásil, že považuje ochranu uprchlíků za prioritu a národní hranice za překážku tohoto cíle. V České republice je například sponzorem Člověka v tísni. „Kdo sleduje trochu mezinárodní dění, tomu je jméno a zájmové úsilí tohoto pána dobře známo,“ poznamenává k tomu mediální analytik.

Nadace si cenami podvazuje povolné mediální pohůnky pro budoucnost

Není prý proto divu, že právě jeho nadace se u nás podílí na vytváření Potěmkinovy vesnice zvané „novinářské ceny“. „Sorosova nadace si tak podvazuje povolné mediální pohůnky pro budoucnost. Rozdá ceny věrným a loajálním, a tím jakoby vymezuje prostor zbavený všech ‚jiných“, nepovolných a tím údajně nebezpečných. Vždyť se podívejte na soupisku laureátů: nejlepší reportáž prý přinesl Lukáš Landa z ČT – šlo o materiál, který měl údajně demaskovat ‚aktivity polovojenské skupiny, která vnímá Rusko jako svého spojence proti silám NATO‘, jak praví materiály na webové stránce těchto cen. Nejlepší psaný investigativní materiál podle téhož zdroje sepsal šéfredaktor webu Hlídacípes.org Robert Břešťan, který se ‚věnoval hlavně ruským ekonomickým zájmům u nás‘,“ poukazuje Petr Žantovský.

Další dva vítězové, Jan Boček a Marcel Šulek, kteří získali „Cenu za inovativní online žurnalistiku za interaktivní příspěvek o znepokojivé demografické situaci v Rusku“ nás tedy zcela nepřekvapivě zavedli do stejného regionu. „Další oceněná novinářka, Jana Ustohalová, se stala vítězkou ‚Ceny za regionální žurnalistiku s rozhovorem o odsunu brněnských Němců po druhé světové válce‘. V audiovizuálním rozhovoru uspěl Martin Veselovský z DVTV s rozhovorem s Martinem Konvičkou. Jak nestranně rozhovor probíhal, nechť se každý přesvědčí sám zhlédnutím v archivu této webové televize. Nu, a hned třem novinářům přistála na stole cena za materiály zkoumající téma migrace,“ připomíná mediální odborník, co je při výběru vítězů oceňováno.

Česká televize zamlčela, kdo cenu uděluje a z jakých zájmových důvodů

Je proto víc než zřejmé, že politické ladění těchto novinářských cen je jednoznačně dáno. „Je proamerické – Soros to přece platí, protiruské – týž důvod, promigrační – zde vítězí snobismus českých novinářů, a je hlavně diskriminační. Zcela totiž vylučuje ze hry autory z jiných médií než z těch, která považují pořadatelé této šlamastyky za přátelsky nakloněná a patřící ke stejné squadře ‚hochů, co spolu mluví‘. Co má být výsledným efektem, je jasné: vyvolat ve veřejnosti dojem, že právě tito novináři jsou ti nejlepší a směrodatní, jaké naše země nosí. Možná to pravda je, možná není, ale inscenátoři těchto cen nepustili do soutěže nikoho, kdo by do tohoto dilematu mohl vnést trochu ostřejšího světla,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Skutečným důsledkem toho ale nebude nějaká prohloubená důvěra v takto hloupě vykonávanou mediálně manipulační propagandu. „Nýbrž právě naopak: jen stále se prohlubující propast mezi tímto typem novinářů a médií – a jejich publikem, či dnes už spíše nepublikem, řečeno po klausovsku. Jistým, spíše už očekávaným koloritem celou tuto záležitost opentlila Česká televize. Když na plná ústa a s velikým jásotem ohlašovala ve svém vysílání cenu pro svého zaměstnance, jaksi opomněla uvést, kdo tu cenu uděluje, z jakých zájmových důvodů, a jakou to tedy celé má věrohodnost. Informace o pořadateli cen prostě vůbec nezazněla. Jako by ta cena spadla z nebe. Inu, veřejnoprávní přístup k věci opět boduje,“ podotýká mediální analytik.

Za hosty a témata si ČT připsala další dva zářezy oprávněné kritiky

V úvodu druhého tématu připomíná, že způsob, jakým veřejnoprávní televize zachází v publicistice s tématy a hosty, je v hledáčku oprávněné kritiky už docela dlouho a masově. „Další dva zářezy na této truchlivé pažbě si Česká televize připsala opět v tomto týdnu. V úterý byl hostem Událostí, komentářů Cyril Svoboda. Velmi radikálně se vyslovil proti konání referenda o vystoupení z Evropské unie. Doslova pravil: ´Rozhodně ne, protože to členství je pro nás dobré, navíc v referendu hlasují všichni občané, a to je špatně, mají rozhodovat volení zástupci´,“ cituje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že by Cyrilu Svobodovi rád připomněl jeho slova před jiným referendem, a to v roce 2003, které se týkalo samotného vstupu republiky do EU.