Nynější tendenci přepisovat normální spisovný jazyk do jazyka politicky korektního patří úvodní část pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „V úterý jsem se dočetl v Právu v článku pod titulkem ‚Němečtí akademici volají po odstranění genderových krajností‘, že se skupina německých spisovatelů a vysokoškolských učitelů začala bouřit proti tomu, aby se prznila němčina, jenom s poukazem na to, že některé výrazy by mohly být tzv. genderově nevyvážené nebo nekorektní. Koneckonců minule jsme mluvili o tom, že Facebook odstranil americkému prezidentu Trumpovi oslovení ‚dámy‘, protože má pravidlo, že se v oslovení nesmí poukazovat na žádný definiční znak cílového publika, tedy například pohlaví, dáma či pán. Tak to je něco podobného, co se teď děje všude na světě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V té souvislosti připomíná, že i v londýnském metru se chystá změna hlášení, v němž se až dosud používalo oslovení „ladies and gentlemen“. „Nově se bude říkat ‚welcome everybody‘ nebo ‚dear passengers‘ či nějaká jiná pohlavně neutrální forma oslovení cestujících, což je samozřejmě zvěrstvo všech zvěrstev. Ničí to jazyk v jeho pestrosti, zajímavosti a přesnosti, protože ‚ladies and gentlemen‘ je velmi přesný výraz, který obsahuje nějaké definičně ustálené znaky, kdežto jakýsi ‚passenger‘ nebo ‚everybody‘ je cokoli, kdokoli, odkudkoli, včetně Marťana. Mrší nám to pohled na realitu a pokřivuje naši schopnost se v té realitě vyznat. Aniž bych byl konspirační teoretik či praktik, tak se obávám, že to je záměr, abychom se v realitě čím dál méně orientovali, abychom jí čím dál méně rozuměli, a byli tak čím dál snáze manipulovatelní,“ domnívá se mediální analytik.

Nejsou tu jen otroci newspeaku, který nám nutí politická korektnost

Ve zmíněném článku si zaškrtl několik opravdu „úžasných“ inovací, které zavedla například hannoverská radnice. „Místo výrazu pro učitele jako profesi důsledně používá v oficiální korespondenci či elektronické poště politicky korektní termín ‚vyučující‘ nebo ‚učitelská pracovní síla‘. Když žák rozbije mičudou školní okno, tak jde na kobereček ne k učiteli nebo k učitelce, ale k učitelské pracovní síle. To dělá z velmi ctihodného procesu školství soubor paskvilů a šaškáren. Stejně tak lidé, kteří v Hannoveru chodí k volbám, už nejsou nazýváni voliči, ale ‚lidmi, kteří volí‘. Seznam řečníků na nějaké konferenci se změnil na ‚soupis proslovů‘, protože jinak by se muselo napsat seznam řečníků a řečnic. Slovo řečnice v češtině vypadá komicky, to je skoro jako řeznice, jak je to německy, si netroufám říci. Nicméně došlo k odlidštění. Proslov, tedy produkt nějakého mluvení, je oddělen od člověka, který ho vyslovuje,“ poukazuje Petr Žantovský.

Odtržením obsahu od autora dochází k anonymizaci, lze ho mnohem silněji kritizovat, protože už proslov není bytostně spojen se svým autorem a řečníkem, ztratil se osobní vztah. „Můžete to okopávat od rána do večera jako proslov, který obsahuje nesmysly, protože nemusíte brát v úvahu autora, který může být věhlasný i autoritativní. Těch psycho-sociálních souvislostí je velké množství, a ten tým německých intelektuálů se proti tomuto mršení němčiny, které nyní strašným způsobem probíhá, postavil. To považuji za světélko na konci tunelu a doufám, že na něco takového se vzmůžou i naši intelektuálové, ačkoli ti jsou spíše opačného zrna a směřují k opačnému extrému. Snad tu ale pořád ještě máme spoustu normálních a inteligentních lidí, kteří nezapomněli myslet přirozeně a ještě nejsou otroky newspeaku, který nám vnucuje politická korektnost,“ věří mediální odborník.

Ministerstvo zahraničí dalo 16 milionů na boj s korupcí na Ukrajině  

Stejný je pramen i pro druhé téma, o němž se v médiích takřka žádná zmínka nenajde. „Dočetl jsem se zajímavou věc, a to, že podle titulku ‚Česko posílá ukrajinským neziskovkám desítky milionů‘ poslala česká vláda v uplynulých dvou letech ukrajinským nestátním organizacím a nadacím 35 milionů korun. Údajně tyto peníze mají pomáhat obnově země a ‚podporovat její demokratickou transformaci‘. Ale co to je podpora demokratické transformace Ukrajiny, zejména teď, kdy Ukrajina mění hlavu státu a očekává se, že se změní i něco málo na její politice, nikdo neodhadne. Tak se bavme o tom, kam šly naše peníze. Šestnáct milionů, které poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí, bylo určeno na ‚boj s korupcí, na podporu kvalitních médií či na ochranu lidských práv ve východních regionech‘, tedy na Donbasu a na Krymu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.