„Zahraniční politika musí být kontinuální. Chci držet směr naší zahraniční politiky. Před 30 lety jsme si vytkli, kam chceme patřit. Naše zahraniční politika bude sebevědomá, pevně ukotvená a s jednoznačným směřováním. To je v našem rozkolísaném světě víc než důležité,“ poznamenal Petříček.

Podle jeho slov jsme jednoznačně součástí Západu. „Usilujeme o co největší výstupní legitimitu. Hodnoty samotné nestačí,“ míní. Musíme se také, jak míní, snažit o vnitřní reflexi a obrodu. „V naší práci se také musíme rozmýšlet a myslet více globálně. Problémy můžeme stěží izolovat jeden od druhého,“ poznamenal. „Přiznání propojenosti je krok číslo jedna. Krokem číslo dvě musí být zamyšlení, jak na tyto výzvy reagovat. Odmítám přiijmout myšlenku, že jsme příliš malí na to, abychom se těmito problémy zabývali,“ dodal.  

Hovořil pak také o Evropě, jíž jsme součástí. Neopomněl ani zmínit možné rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu. „Ujišťujeme tyto země o naší podpoře,“ poznamenal Petříček a vyjádřil zklamání, že v červnu tento proces nedospěl k naplnění. „Letos jsme si také připomněli ustanovení 10. výročí východního partnerství,“ připomněl.

Závěrem pak hovořil o výzvách, které nás nyní čekají. „Evropská unie vstupuje do nového institucionálního cyklu,“ míní Petříček a požádal o co nejúplnější zpravodajství v tomto směru. Nechyběla ani slova o Brexitu.