Původní návrh střednědobých výdajů Ministerstva financí počítal s pomalejším růstem – v roce 2019 na 1,18 procenta a o rok později na 1,16 procenta HDP. V současné době Česká republika vyčleňuje na obranu kolem jednoho procenta HDP. Koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu ČR dávala 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta. Podle dohody členských zemí NATO by jednotliví spojenci měli vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Splňuje to jen část států, Česko je se svým rozpočtem v poslední třetině.

„Rok 2020 a 1,4 HDP si opravdu nedovedu představit, že bychom nesplnili. A v tom jsme s Ministerstvem financí zajedno," uvedl Stropnický.

Návrh rozpočtu Ministerstva financí, kterým se vláda začala zabývat 12. června, počítá s navýšením rozpočtu Ministerstva obrany na příští rok o 5,4 miliardy na 57,9 miliardy korun. Ministerstvo obrany požaduje ještě o 3,8 miliardy více. „Dohodli jsme se na roku 2020 (pozn.: navýšení výdajů na 1,4 procenta HDP). Ale s tím výsledkem pro rok 2017 asi ministr Stropnický spokojen nebude, protože je tam limit toho 50miliardového schodku,“ uvedl dnes Pilný.

Ministerstvo obrany opakovaně čelilo výtkám kvůli tomu, že nedostatečně čerpá peníze, které má k dispozici. Kritika pramení z toho, že resortu se nedaří dokončovat modernizační projekty, jejichž součástí jsou nákupy nového vybavení armády. Kritiku dnes Stropnický odmítl, i v případě dalších zemí NATO podle něj trvá dokončení armádních zakázek i několik let.

Minulý týden, když vláda schválila zakázku na nákup obrněných vozidel za více než devět miliard korun, Stropnický uvedl, že další velké nákupy už před říjnovými volbami předkládat nebude. Chce ale pokračovat v přípravách zakázek.