„Zajímavou novinkou letošní volební kampaně je žaloba, kterou podali Piráti na premiéra Babiše Krajskému soudu v Praze za údajné šíření nepravdivých informací. O prozíravosti takového kroku si myslím své. Podle mého názoru může žaloba přinést jediný efekt: Na výrok bude připoutáno mnohem více pozornosti, než by se mu dostalo, kdyby zapadl v běžném provozu sociálních sítí, kde je už včerejší příspěvek starší než archivní víno,“ poznamenala Čírtková.

„Kromě toho, v předvolební kampani lze asi očekávat určitou míru nadsázky, velmi podobnou té, co slýcháme v reklamách. Proto nevím, zda je vhodné se proti ní vymezovat zrovna soudní cestou. Ale budiž, žaloba byla podána, podívejme se na inkriminovaný výrok věcně. Byl pronesen v kontextu diskuse o dobrovolném sdílení a jeho přesné znění je podle všeho toto: ‚Ne povinně, jak to mají v plánu Piráti, co chtějí nejdřív mapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta.‘ Výrok lze rozdělit na několik jednotlivých tvrzení. S prokázáním některých z nich zřejmě nebude problém,“ uvedla Čírtková.

„Například ‚mapování bytů‘ byl široce diskutovaný, zveřejněný nápad, nebo spíš záměr vedení pražského magistrátu. Dokonce známe i jeden ze zamýšlených způsobů takového mapování, totiž prostřednictvím elektroměrů – není odběr, nejsou obyvatelé, byt lze považovat za neužívaný,“ zmínila Čírtková. 

„Zdanění přebytečných metrů taktéž není myšlenka Pirátům, alespoň některým, zcela cizí. Nápad na vyšší zdanění nemovitostí byl podle všeho zveřejněn i v Pirátských listech, a neblahé ‚každému stačí xx metrů‘ v diskusi o něm také zaznělo. Tady je třeba rozlišovat mezi pirátským programem a ‚tím, co chtějí Piráti‘. Bohužel to není jedno a totéž, což si během kampaně zřejmě ještě připomeneme. V diskutovaném výroku není o žádném pirátském programu ani řeč; tvrzení zní tak, že to Piráti chtějí – a někteří z nich to skutečně chtějí. Teď k tomu nastěhování, tedy – pokud tomu správně rozumím – ‚povinnému sdílení‘ bytů. To je taková ošemetná věc. Nemyslím, že by se dalo někde dohledat, že nějaký Pirát tvrdil, že chce občanovi, který užívá nemovitost větší, než podle pirátských představ potřebuje, do jeho obydlí nastěhovat někoho cizího,“ dodala Čírtková.

„Jenomže – on to ani tvrdit nemusí. Protože pokud bude zdanění nemovitostí citelné, tak důchodcům nebo jiným ekonomicky neaktivním vlastníkům třeba nezbude nic jiného. Buď své ‚nadměrné‘ bydlení opustí, nebo jej začnou nějakým způsobem, třeba formou nájmu, sdílet. K lidem, kteří nemají takové příjmy, aby zaplatili vysoké daně, tedy nikdo nemusí direktivně někoho umísťovat. Stačí, když nebudou mít na vybranou, resp. když alternativou bude opuštění jejich dosavadního bytu. K poslední části: jnejlíp nějakého migranta‘ – to už je výrok pronesený s určitou mírou nejistoty. Popisuje představu jeho autora o nejvhodnějších adeptech takového ‚povinného‘, resp. ‚dobrovolně povinného‘ sdílení bytu z hlediska pirátské politiky. Netvrdí ovšem autoritativně, že sdílející osobou musí být určitě migrant; může to být i někdo jiný, kdo nemá kde bydlet,“ řekla Čírtková.

„Jak o tom přemítám, na místě Pirátů bych si takovou žalobu rozmyslela. Aby se výsledku soudního řízení nakonec ještě nedivili. Bylo by hezké, kdyby tvrzení napadené u soudu bylo lživé. Ale jářku, co když je to pravda???“ uzavřela Čírtková.