„Dle mého názoru iniciovat nedůvěru vládě je legitimní krok opozice, který umožňuje naše demokracie. Čtyři měsíce před sněmovními volbami však vyvolat případnou politickou krizi mi připadá od opozice jako velmi nešťastné řešení. Ať se občané rozhodnou o důvěře k politickým subjektům ve sněmovních volbách 8.–9. října,“ okomentoval pro PL.cz poslanec za Středočeský kraj Milan Pour (ANO) vyslovování nedůvěry vládě, které proběhlo ve čtvrtek 3. června.
A proběhlo neúspěšně, vládě důvěra vyslovena nebyla. Co by se však stalo, kdyby se záměr opozice vydařil a skutečně k vyslovení nedůvěry došlo? „Pokud by Poslanecká sněmovna 101 či více hlasy vyslovila vládě nedůvěru, musel by dle Ústavy ČR předseda vlády spolu s ministry podat demisi do rukou prezidenta republiky. Potom by měl všechny trumfy v rukou prezident republiky. Mohl by pověřit vládu, jejíž demisi přijal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády po sněmovních volbách. Pro tuto variantu, to znamená vládu v demisi, vyslovil již dříve prezident republiky v médiích svoji podporu. Nebo by mohl rozhodnout o úřednické vládě, což by bylo horší řešení, které by se asi nelíbilo koalici ani opozici,“ vysvětlil.
Po dopoledním odchodu komunistů ze sálu bylo všem jasné, že 101 hlasů opozice nedosáhne
Nabízí se otázka, zda měla opozice – která hlasování o nedůvěře vyvolala – připraven nějaký životaschopný plán pro případ, že by jim jejich záměr skutečně vyšel. „Když se ještě ohlédnu několik měsíců zpátky, tak například koalice Pirátů a STAN hlasování o nedůvěře nepodporovala a prosazovala raději cestu rozpuštění Poslanecké sněmovny. Později však zjistili, že to není průchozí a uchýlili se k návrhu vyslovit nedůvěru vládě,“ připomíná poslanec.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban