Minimální odvody OSVČ by v příštích letech měly vzrůst na úroveň minimální mzdy. Upravit by se měly limity pro odvody dohodářů, řekl také ministr Jurečka.

Reforma také počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců.

Garantovaný důchod by pak měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy, řekl Jurečka. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že 11. květen letošního roku bude bodem obratu. Konsolidační balíček snižuje během dvou let státní výdaje o 78,3 miliardy korun. Hlavní část tvoří rušení dotací, klesnou o 54,4 miliardy korun.

„Odstraňujeme absurdity daňového systému,“ dodal také Stanjura. Podle jeho slov vládní konsolidační balíček sníží schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

„Nemůžeme dělat vše na dluh a půjčovat si bezhlavě,“ podotkl také ministr. „Tři základní komodity budou mít snížené DPH – všechny potraviny, bydlení a zdravotnické výrobky z 15 na 12 procent. Rušíme celkem 22 daňových výjimek, nejenom v zákonu u daní z příjmů, u energetických daní, u DPH a podobně,“ vyčetl ministr.

Stát také zvýší spotřební daně z tabáku a alkoholu i daň z hazardu. Vyšší DPH bude mít i točené pivo, z 10% se přesune do 21% sazby DPH. Za dva roky to vynese státu 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce. Jediná výjimka ze dvou sazeb DPH pak budou knihy, bude na ně nulová sazba. Stanjura také hovořil o tom, že stát zvýší daň z nemovitosti, část jejího výnosu nově půjde do státního rozpočtu. Příští rok takto získá dodatečných devět miliard korun.

Od roku 2025 se daň z příjmů právnických osob zvýší na 21 procent z nynějších 19 procent. Pro státní rozpočet to bude výnos 22 miliard korun.

„Tak vláda prý škrtá 46 miliard korun z celkových 500 miliard dotací a pseudodotací, o kterých mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura. Necelých 10 procent. Nešlo toho sebrat víc, abychom nemuseli zvyšovat daně? Bohaté a úspěsné Švýcarsko má daňovou zátěž 28,6 procenta. My 34,8,“ okomentovala to analytička Lenka Zlámalová.

Tak vláda prý škrtá 46 miliard korun z celkových 500 miliard dotací a pseudodotací, o kterých mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura. Necelých 10 procent. Nešlo toho sebrat víc, abychom nemuseli zvyšovat daně? Bohaté a úspěsné Švýcarsko má daňovou zátěž 28,6 procenta. My 34,8.

— Lenka Zlamalova (@ZlamalovaLenka) May 11, 2023

„Takže zvýšení daní o 31,3 miliardy letos. Včetně přímých daní. ODS porušila slib voličům. Příští rok růst daní o 70 miliard. Proti škrtům dotací za 55 miliard korun, růst daní. Nešlo těch 31,3 miliardy sebrat další dotace? Je jich skoro 500 miliard korun,“ dodala Zlámalová.

Takže zvýšení daní o 31,3 miliardy letos. Včetně přímých daní. ODS porušila slib voličům. Příští rok růst daní o 70 miliard. Proti škrtům dotací za 55 miliard korun, růst daní. Nešlo těch 31,3 miliardy sebrat další dotace? Je jich skoro 500 miliard korun.

— Lenka Zlamalova (@ZlamalovaLenka) May 11, 2023

„Masivní zvýšení přímých daní. ODS se sebedestrukčně rozhodla zničit. Porušila klíčový slib voličům a raison d´etre svého bytu. Otvírá se prostor pro novou pravicovou, ekonomicky skutečně liberální stranu. Nízkých daní a nulových dotací. Voličů bude dost,“ zmínila také Zlámalová.

Masivní zvýšení přímých daní. ODS se sebedestrukčně rozhodla zničit. Porušila klíčový slib voličům a raison d´etre svého bytí. Otvírá se prostor pro novou pravicovou, ekonomicky skutečně liberální stranu. Nízkých daní a nulových dotací. Voličů bude dost.

— Lenka Zlamalova (@ZlamalovaLenka) May 11, 2023

„Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací. Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce. Ekonomicky viděno však „zběsilé“ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí,“ sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

„O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur. Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti neinvestičních dotací, zejména těch v gesci resortů průmyslu a zemědělství. Vláda ovšem v rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, zvyšuje daně, a to hned několik z nich. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení ‚neřestí‘, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížení,“ dodal Kovanda.

„Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně. Rovněž nemovitostní a podniková daň mají proinflační ráz, stejně jako část úprav DPH. Břímě vyšší daně z nemovitostí přenesou majitelé nemovitostí alespoň zčásti na své nájemníky, což zdraží bydlení. Firmy zase mohou vyšší daň promítnout do koncových cen svých produktů. Případně ve vyšší míře mohou odcházet do zahraničí za příhodnějšími daňovými podmínkami, což by pro změnu ohrozilo část pracovních míst v ČR,“ zakončil Kovanda.

Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací.

Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 11, 2023