„Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo k meziročnímu růstu průměrné hrubé mzdy v nominálním vyjádření o 6,9 procenta na 33 697 korun. Vzhledem k růstu spotřebitelských cen o 2,8 procenta se průměrná mzda reálně zvýšila o 4,0 procenta,“ říká v podcastu Křeček s tím, že jde o solidní tempo, avšak meziročně dochází k poklesu.

Podle něj však nejde o nic extrémního. „Tempo růstu mezd sice meziročně kleslo, ale stále se udržuje na vysoké úrovni. Růst mezd je zapříčiněn situací na trhu práce, kde panuje napjatá situace. Zaměstnavatelé musejí přeplácet zaměstnance z konkurenčních společností. Do situace na trhu práce navíc zasahuje veřejný sektor, kde dochází k růstu platů,“ shrnuje Křeček důvody růstu mezd.

Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy. „Je proto vhodné používat ukazatel mediánu mezd, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců,“ upozorňuje Křeček. Medián mezd představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Jak ekonom poukazuje, tento ukazatel ve třetím čtvrtletí 2019 dosáhl výše 29 549 korun a meziročně vzrostl o 6,7 procenta.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:

Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu v rozmezí 15 680 korun a 52 531 korun. Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, kde dosáhla úrovně 41 720 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda ve výši 29 941 korun byla v Karlovarském kraji. Křeček zdůraznil, že jsou tak rozdíly mezi regiony vysoké a mezi Prahou a Karlovými Vary jde až o 11 770 korun. To podle něj již může lidi přinutit ke stěhování do Prahy.