Analýza uvádí, že nyní je ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí v ČR 775 budov, u nichž by byla vhodná renovace. Přes 580 z nich podle ní nesplňuje požadavky na úspornou klasifikační třídu C (úsporná). Celkově jde o plochu přes 1,5 milionu metrů čtverečních, kde se energie efektivně nevyužívá, dodává materiál.

"Data z ostatních veřejných budov nejsou k dispozici. Vhodné srovnání toho, jak se šetří v nemocnicích, školách či úřadech, by mohlo najít prostor ke zlepšení nebo poskytnout příklady dobré praxe. Pokud jsou na tom ale podobně jako vládní instituce, ztráta by přesahovala 12 miliard korun (ročně)," uvedl manažer poradenství v oblasti energetiky v Deloitte Miroslav Lopour.

Aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy v červnu uvedla, že Česko nesměřuje ke kumulativnímu cíli energetických úspor pro období 2014 až 2020, který byl Bruselem vyčíslen na 51,1 petajoulu (PJ). Podle aliance je důvodem to, že Česko začalo s přípravou programů podpory úspor energie pozdě.

"V roce 2017 již programy běžely poměrně dobře, problém byl zejména výpadek v plnění v letech 2014 až 2016. Aby stejný problém nenastal po roce 2020, již nyní je potřeba začít připravovat zvýhodněné financování pro úspory energie po 2020," dodal ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Studie, ze které aktuální analýza pochází, vznikla ve spolupráci společností a institucí Deloitte, ČEZ ESCO, UN Global Compact, Glopolis, Veolia, Vodafone, Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze a Národního centra energetických úspor.

rdo ciz jw