Po schválení korespondenční volby padla slova o trestu smrti

22.08.2024 10:09 | Komentář

Volba poštou pro občany žijící v zahraničí byla včera odsouhlasena v Senátu. A po schválení korespondenční volby, v nadsázce, padla slova o trestu smrti. Konkrétně senátorka Jana Zwyrtek Hamplová tím upozorňuje na to, že zákon platí od roku 2026, ale vztahovat se má už na volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. „Jako bychom schválili trest smrti s účinností od 1. 1. 2026, ale právo popravovat si ‚vydupali‘ už v roce 2025,“ uvádí. Zákon sice prošel drtivou většinou senátorů, objevuje se však i jeho další kritika.

Po schválení korespondenční volby padla slova o trestu smrti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schůze Senátu. Senátoři projednali také ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO

Korespondenční volba, neboli – jak ji někteří zjednodušeně nazývají – volba poštou, prošla včera hlasováním v horní komoře našeho parlamentu, tedy v Senátu.

Pojďme si na úvod zopakovat, jak by taková volba probíhala.

Volič, který bude mít zájem hlasovat korespondenčně, se nejprve musí zaregistrovat na zvláštní seznam a následně obdrží volební lístek. Poté, nejpozději 25 dní přede dnem voleb, obdrží obálku s instrukcemi, identifikačním lístkem a úřední obálkou pro hlasovací lístek. Následně volič musí potvrdit, že hlasuje osobně. Hlasovací lístek si pak vytiskne z webu Ministerstva vnitra. Na závěr procedury vloží volič do obálky zvlášť identifikační lístek a obálku s hlasovacím lístkem. Vše pak odešle na zastupitelský úřad.

Ačkoli korespondenční volbu zejména současná vládní koalice poměrně tlačí a vyzdvihuje její klady, najdou se i v jejích řadách lidé, kteří s tímto způsobem voleb nesouhlasí. A pochopitelně se takoví politici najdou také mimo strany, které tvoří pětikoalici.

Mezi nejhlasitější zastánce korespondenčního hlasování se bezpochyby řadí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Občané mají právo volit. A je nepodstatné, jestli se zrovna nacházejí doma, nebo v zahraničí. Je to jedno z jejich základních práv a korespondenční volba na tom nic nemění. Ta jim pouze výkon tohoto zásadního občanského práva usnadní,“ sdělila před časem na toto téma serveru Deník.cz.

Na sociální síti X se tehdy vyjádřila také předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která ale zastávala zcela jiné stanovisko a poukázala v této souvislosti na největší poškozování demokracie od dob tzv. sametové revoluce.

 

„Potřebují za každou cenu urvat nějaké hlasy krajanů v zahraničí, kteří jejich pustošivými kroky ještě jako jediní nebyli dotčeni. Že při tom zničí jeden z nejkvalitnějších volebních systémů a poškodí naši demokracii nejvíce od roku 1989, je jim upřímně fuk. Demokrati z 5k.“

Poměrně překvapivě se v době, kdy byla korespondenční volba schvalována vládními poslanci, vyjádřil senátor za ODS Tomáš Jirsa, podle kterého hlavní argument proti korespondenční volbě představuje skutečnost, že základním principem voleb v ČR je osobní a tajné hlasování, jehož hlavním smyslem je zajistit svobodnou volbu každého voliče.

„Volební zákon chápe tajné hlasování jako povinnost a volební komise nesmí umožnit hlasovat nikomu, kdo se neodebral za plentu,“ napsal na webu ODS a přidal také názor britských autorů, kteří popisují, proč je tajné hlasování tak důležité.

„V soukromí hlasovací kabiny není volič odpovědný nikomu kromě svého vlastního svědomí. Jestliže úprava lístků probíhá společně v rámci jedné rodiny nebo mezi přáteli, svědomí jednotlivých voličů může ustoupit druhým z důvodu loajality.“

Nutno dodat, že Jirsa ve včerejším senátním hlasování zachoval věrnost svému názoru a jako jeden z mála vládních senátorů hlasoval proti.

Poměrně ostře se proti korespondenční volbě, resp. chystanému zákonu, vyjádřila také senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Ta na svém facebooku napsala, že jde o rizikovou a vysoce problematickou záležitost z legislativní stránky.

„Jako bychom schválili trest smrti s účinností od 1. 1. 2026, ale právo popravovat si ‚vydupali‘ už v roce 2025.“

Toto vyjádření následně vysvětlila s tím, že volba je účinná od 1. 1. 2026, ale s výjimkou (!!!) už roku 2025 – s nedotažením procesu kontroly a trestní odpovědnosti.

„Nepomohla žádná, ani profesionální, varování. Několik nás tak bylo proti, několik se zdrželo, někdo odešel. Legislativně spornou právní normu schválilo jen 56 senátorů z 81. Zde jsou,“ poznamenala a přiložila printscreen hlasovací listiny, ze které je patrné, jak který senátor hlasoval.

Další argumenty, proč korespondenční volbu neschvalovat, pak zazněly přímo v zasedacím sále Senátu a měla je „na svědomí“ senátorka Daniela Kovářová, která poukázala na nebezpečí plynoucí nejen z korespondenční volby.

„Chceme činit demokracii jednodušší? Chceme volby občanům zjednodušovat? Dnes schválíme korespondenční volbu – umožníme zítra volbu z mobilního telefonu, z počítače, z domova? Budeme voličům posílat textové zprávy a připomínat jim, aby šli k volbám? Aby odvolili?“ zeptala se na úvod svého vystoupení s poukazem na moderní komunikační prostředky a pokračovala.

„Inu, někdo soudí, že se demokracie má voličům zjednodušovat. Někdo věří, že získá od voličů více hlasů. Jiný soudí, že doba se mění a že časem budeme dělat vše korespondenčně, elektronicky, digitálně. Patrně budeme i digitálně žít a tvořit děti.“

Následně si senátorka pomohla i přirovnáním ke sportu.

„Pak si taky myslím, že volby jsou něco jako sportovní pravidla, pravidla demokratické soutěže. A ta se nemají měnit uprostřed zápasu ani násilím protlačovat proti vůli poloviny politického spektra, prostě jen proto, že tu většinu právě v tuto chvíli máme,“ dala najevo, že téměř polovina zákonodárců s chystanou změnou zákona nesouhlasí a poukázala i na další nebezpečí, o kterém se dosud nemluvilo, nebo jen velmi málo.

„Jak naše země zajistí, aby si Rusko nepřečetlo hlasovací lístky zaslané moskevskému velvyslanectví? Jak zajistíme, aby si hlasovací lístky nepřečetla Čína? Lístky se přece budou zasílat běžnou poštou. A běžnou poštu skenují skenery schopné přečíst až 12 stránek textu v papírové obálce,“ zeptala se předkladatelů zákona s poukazem na to, že volby by v tomto případě, který nelze vyloučit, nebyly tajné, což ale naše zákony vyžadují.

Na závěr svého vystoupení pak Kovářová deklarovala, že s jejím hlasem předkladatelé počítat nemohou a připojila další argumenty.

„Já budu hlasovat proti této změně. Nechci, aby pomocí mého hlasu prošlo takové znásilnění těch, kteří se obávají nezamýšlených dopadů. Třeba taky proto, že jde o salámovou metodu, po níž budou následovat jiné jednotlivé salámové kroky. A taky protože nechci ústavní stížnosti a stíny pochybností o manipulacích s korespondenčními hlasy.

Jednu ústavní stížnost můžeme očekávat skoro jistě: tu, která napadne diskriminační přístup. Čech žijící v zahraničí má na výběr osobní nebo korespondenční volbu. Čech žijící v Ostravě na výběr nemá.“

 

 

 

 

 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Huml

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Občané mají právo volit,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseBejbinka , 22.08.2024 11:37:30
ale i povinnost platit daně. Z čeho se platí činnost politických stran i voleb? Ale platit budeme my a volit budou neplatiči.

|  13 |  0

Další články z rubriky

Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

17:20 Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

„Mezinárodní řád založený na pravidlech“, který bývá prezentován jako spojení mezinárodního práva a …