Výkřiky, bouchání do lavic, a dokonce i vulgarity. V takovém duchu se neslo jednání poslanců při projednávání novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Situace se vyhrotila tak, že poslanec SPD Lubomír Volný nakonec vyzval kolegu ze sociální demokracie Jana Birkeho, aby „šel ven“. O tom, co se v Poslanecké sněmovně odehrálo, diskutují lidé na sociálních sítích, vyjadřují se i politici nebo třeba také umělci. Pro ParlamentníListy.cz přinesl humorný pohled na tuto „kauzu“ herec Ivan Vyskočil.

Aspoň je vidět, že poslanci nejsou leklé ryby…

„Tak jsem si přečetl, jak se v našem Parlamentě stala ‚světodějná‘ událost,“ uvádí svůj příspěvek Ivan Vyskočil. „Jeden z poslanců vyzval druhého, po nějakých výkřicích z lavice, slovy: ‚Pojď ven‘! Nic dalšího. Nevíme, zda si chtěli v soukromí pohovořit, či společně zajít na panáka, nebo snad si zasadit pár úderů. A Sněmovna má naštěstí opět co řešit. Jinak to vypadá, že tam nemají co dělat,“ říká Ivan Vyskočil a pokračuje. „No, nevídáno, kdyby došlo k ruční výměně názorů. I v jiných parlamentech se to občas serve, aspoň je vidět, že poslanci nejsou leklé ryby. Nemýlím-li se, myslím, že i ‚suchý Angličané‘ se jednou v britském parlamentu porvali. Ne tak u nás. Zde je z toho hned aféra.“

Režisérská fantazie aneb v žižkovské hospodě se vyzývalo: „Pojď na hajzl!“

Jak Ivan Vyskočil říká, nedalo mu to a jeho divadelní a režisérská fantazie okamžitě začala pracovat naplno. „Konečně. Konečně naši vážení poslanci poznají, že práce v Parlamentu není jen podloudné strkání zlaťáků do kapes od různých Dalíků a jiných lobistů. Konečně poznají, že prací v Parlamentu si nemohou jen odírat zadky v poslaneckých lavicích, ale že je třeba si chléb ve Sněmovně tvrdě odpracovat a obědy za 3,50 v parlamentní jídelně doslova vybojovat. Konečně se rozhodli nás, prostý lid, pobavit a ukázat, že jim v žilách koluje horká politická krev. Doslova vidím obrázek z Parlamentu úplně stejně jako výjev z Ladovy hospody, chyběla by jen ta krásně namalovaná hudba,“ říká se smíchem Ivan Vyskočil a prozrazuje, jak přesně by si tu správnou humornou scénku v Poslanecké sněmovně představoval:

„Poslanec jedna byl poslancem dva celkem korektně vyzván: ‚Pojď ven!‘ V žižkovské hospodě se obvykle vyzývalo: ‚Pojď na hajzl!‘ A jak by padla první facka, tak by se to začalo řezat. Strhla by se pravá hospodská (promiňte) parlamentní rvačka každý s každým, nespravedlivá a bez pravidel,“ popisuje scénář Ivan Vyskočil a dodává. „Vzpomněl jsem Haškovy povídky ‚Výlet vršovických soudruhů za soudruhy do Záběhlic‘. Kde ovšem jsou ty rytířské doby prvních socanů, kdy na každou takovou schůzi přicházeli soudruzi ozbrojeni holemi, bejkovci a biči? Dnešní značně změkčilí soudruzi už dávno nemají tu páru svých čackých tatíků a dědů,“ tak trochu lituje Ivan Vyskočil a pokračuje ve vysvětlování, jak by humorná scénka podle něj jako režiséra měla vypadat dál.

Zlatá pirátská náušnice i přeražená noha…

„Předseda Hamáček sice křičí něco o tom, že toto není korektní, ale je udeřen poslancem Klausem mladším do hlavy poslaneckým mikrofonem. Už vidím předsedu SPD Tomia Okamuru, jak nepatřičně křičí: ‚Kolegové, neblbněte! Vždyť jsme všichni z jedný český mámy!‘ Ale po zásahu půlitrem si vzpomene na své předky a s výkřikem: ‚Banzai‘ se jako kamikadze vrhá do největší vřavy. Sledujeme rozvášněného poslance Kalouska, jak roztočenou aktovkou kosí řady poslanců ANO. Z davu se ozývá žalující výkřik poslance Dolejše: ‚Soudruzi, vy jste mi přerazili nohu.‘ To svědčí o bratrovražedném boji, kde se vyřizují i osobní účty. Vidíme jednoho poslance, jak právě vyplivl ukousnuté ucho, ale když si všiml, že je na něm pirátská zlatá náušnice, rychle ucho zastrkává do kapsy.

Ženské poslankyně nezůstávají pozadu. Rvou vlasy, škrábou do očí a používají nedovolené kopy do rozkroku. Vidíme jednu poslankyni, jak s vítězným rykem a vyrvanými dredy předsedy Bartoše prchá na dámskou toaletu. Pozor! Piráti, vedeni poslancem Michálkem, se houfují do útočného šiku. A již šturmují! Se svým volebním, bojovým heslem ‚Pusťte nás na ně!‘ Ale co to? Dobíhají pouze k přilehlým záchodkům. Buší na zamčené dveře a jejich téměř prosebné ‚Pusťte nás na ně‘ přehlušuje výkřik z několika hrdel uvnitř. ‚To nejde! Tady už je plno!‘ Vidíme předsedu TOP 09. Piští: ‚Božínku, hošši, co to děláte?? Vždyť jste mi rozšlapali kabelku‘,“ rozvíjí slibný scénář Ivan Vyskočil a nezapomíná ani na čestného předsedu „topky“. „Bitevní vřava probudila dokonce i knížete. Přimhouřenýma očima se rozhlíží kolem: ‚Mein Gott, to je ale nádherný sen,‘ a opět sladce usíná. Poslankyně Langšádlová právě vycházela z toalety, když se proti ní vyřítil ctihodný předseda ODS. Jeho vždy pečlivý účes je k nepoznání. Drží se za tvář, brýle má pouze na jednom uchu a zoufale křičí: ‚Mám ji,‘ a na kolegiální otázku ‚Co máte?‘ srazí poslankyni k zemi se slovy: ‚A máš ji taky!‘,“ pokračuje Ivan Vyskočil a přitvrzuje. „Poslanec ODS Kupka se zoufale snaží dostat ke svým typickým brýlím ležícím na zemi. Nemůže! Do lýtka je mu zakousnut poslanec Gazdík.“

„Vidíme předsedu KSČM, jak přiskočí, odtrhává Gazdíka i s kusem nohavice a po husitském způsobu ho vyhazuje oknem. To se nám líbí, jak v kritických okamžicích levice i pravice dokáže spolupracovat! Z poslaneckých lavic jsou třísky a poslanec Farský se marně snaží vyplivnout mikrofon, který mu poslanec Faltýnek pravou českou zednickou fackou zarazil do krku. Na chodbě se scházejí předseda Sněmovny Vondráček. Je to kus chlapa, a tak kromě utržených rukávů a pouze v jedné nohavici svého drahého obleku nedošel větší úhony. Nohavicí jako trofejí vítězně mává ministryně Maláčová. Ze dveří vypadává Tomio zbrocený potem a ozdobený monokly. Nicméně se s Vondráčkem chlapsky pozdraví. Potřesou si rukama jako po čestném souboji a Tomio přidá samurajskou úklonu. Poslanci se trousí ven. Jsou ‚orvaní jak angrešt‘, někteří i přizdobeni nožíky na otevírání pošty zabodnutými do zad. Ale z očí jim září spokojenost z dobře a poctivě odvedené práce! Konečně je v sále klid až na občasné sténání a jsou vpuštěni zdravotničtí záchranáři,“ končí svůj scénář Ivan Vyskočil a na úplný závěr dodává.

„Ano, tak má vypadat politický boj! Tak bychom konečně viděli, že se za nás naši volení představitelé umějí poprat. A vy mi odpusťte. Ale nemohl jsem si tento hypotetický přímý přenos z parlamentního utkání ve volném stylu nechat pro sebe. Váš Ivan Vyskoč.“