Letošní náborový cíl profesionálních vojáků je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové stanoven na 2000 mužů a žen. Každoročně zároveň několik set vojáků odchází.

Na Ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25.899 vojáků z povolání, 6896 občanských zaměstnanců a 1163 státních zaměstnanců. Počet vojáků z povolání se tak za poslední rok zvýšil o 794 a počet občanských zaměstnanců o 100. Naopak státních zaměstnanců o 20 ubylo.

Pod Ministerstvo obrany spadají pracovníci úřadu, Armáda ČR, Vojenská policie a tajná služba Vojenské zpravodajství. Počet zpravodajců ale obrana v tabulkových počtech nezveřejňuje.

Téměř 26.000 vojáků z povolání měla Česká republika naposledy k dispozici v roce 1995. V té době ale ještě byla povinná základní vojenská služba, v armádě tak sloužilo dalších více než 30.000 „záklaďáků“. Jejich počet postupně klesal až do roku 2004, kdy byla prezenční služba ukončena. V té době v armádě sloužilo asi 22.000 profesionálních vojáků. Jejich počet postupně vzrostl na 24.434 ke konci roku 2006. Od té doby se začal počet vojáků snižovat, útlum nastal zejména v době hospodářské krize, kdy Ministerstvo obrany hospodařilo s výrazně seškrtaným rozpočtem. K 1. lednu 2014 tak Česko mělo jen 20.864 vojáků. Některé útvary v té době postrádaly i desítky procent vojáků.

Kvůli bezpečnostní situaci ve světě vláda rozhodla, že počet vojáků se bude i nadále zvyšovat. V Armádě ČR podle Dvořákové sloužilo k začátku roku 22.105 vojáků. Koncepce výstavby armády do roku 2030 počítá, že na konci letošního roku by jich mělo být 22.995, v roce 2025 už 27.245 a o pět let později 30.000.

Armáda navíc může počítat se zvyšujícím se počtem aktivních záložníků. Zatímco od roku 2005 do roku 2014 jich bylo mezi 1000 a 1200, postupně se jejich množství začalo zvyšovat. Teď jich v aktivní záloze je asi 3200. Za pět let počítá armáda s rozšířením na 5700 a v roce 2030 na 10.000.

Zástupci ministerstva a armády jsou optimističtí, že se jim podaří i přes nízkou nezaměstnanost nadále nové rekruty nacházet. Loni náboráři uspěli při hledání nováčků nastupujících přímo na tříměsíční výcvik do Vyškova, nepodařilo se ale podle serveru Euro.cz nabrat dostatek studentů Univerzity obrany.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata ČTK v prosinci řekl, že věří tomu, že se náborové cíle do roku 2030 podaří splnit. „Pochopitelně vnímáme i to, že ta generace vojáků, která bude přicházet, je generace Z, což jsou ročníky 1995 až 1997. Pracujeme na tom, abychom tu generaci pochopili, abychom věděli, co od nás očekává, jak by měla vypadat naše nabídka a komunikace,“ poznamenal.