„Jménem Světové rady podkarpatských Rusínů se omlouvám prezidentovi České republiky, panu Miloši Zemanovi. Musím zdůraznit, že prezident České republiky při jednání se zástupci delegace Rusínů nikdy neprohlásil, že schvaluje anexi Krymu,“ řekl ve videu Ťasko. „Nešťastné vyjádření, které způsobilo spekulace o tomto vyjádření, se dopustila osoba, s jejímž členstvím v jiných spolcích nemá Světová rada ukrajinských Rusínů nic společného,“ dodal.

Kontakty Zemana s Rusíny musel v poslední době vysvětlovat ukrajinským diplomatům český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Nejdříve kvůli zářijovému setkání Zemana se zástupci ukrajinských Rusínů na Pražském hradě, poté po zveřejnění informací, že na oslavy 28. října pozval Zeman i prokremelské krymské Tatary. Členové spolku Kyrym birligi (Krymská jednota) fotografie z hradní recepce doprovodili textem, že Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska.

Ve čtvrtek Zeman na TV Barrandov řekl, že na oslavy 28. října zval jen Rusíny, jejichž předci byli v roce 1918 součástí nově vzniklého Československa, a ne krymské Tatary, kteří tam podle něj přišli jako jejich doprovod. Samotní Tataři ale tvrdí, že dostali pozvánku přímo od prezidenta a dokument zveřejnili, upozornil Deník N.

Kyjev považuje proruskou část rusínské komunity za pátou kolonu Moskvy a podezírá ji z rozvratnictví. Zeman už dříve odmítl vyjádření některých proruských aktivistů, že uznává anexi Krymu. Podpořil územní integritu Ukrajiny, současně se ale při jednání s Rusíny přimlouval za takzvanou decentralizaci. Rusíni na Ukrajině nemají status národnostní menšiny.

Podkarpatští Rusíni si podle místopředsedy organizace váží toho, že je Zeman přijal na Pražském hradě a vyslechl jejich názory. O to víc je mrzí vzniklá situace. Ťasko připomněl, že Čechy a Rusíny spojuje společná historie první Československé republiky. „Věříme, že pan prezident i česká veřejnost tuto omluvu přijmou a zachovají přízeň svým bývalým spoluobčanům žijícím v Zakarpatské oblasti,“ dodal Ťasko.