„Norbert Hofer dával celkem jasně najevo, že bude stát za stranickým programem FPÖ a že bude stranickým prezidentem. Navíc, že bude velmi aktivistickým prezidentem, že by do větší míry využíval prezidentské pravomoci. Tohle mohly být důvody, že si rakouští voliči uvědomili, že by Alexander Van der Bellen představoval větší kontinuitu, navzdory té obrovské nespokojenosti s rakouskými tradičními stranami,“ řekl Michal Kořan z Ústavu mezinárodních vztahů.

Ve své rétorice se snažil Rakousko přiblížit Rusku

„Hofer si v řadě momentů zahrával s velice podstatnými součástmi moderní rakouské identity. Chvíli se spekulovalo o tom, že by Rakousko mohlo hlasovat o svém vystoupení z Evropské unie. Snažil se Rakousko ve své rétorice přiblížit k Rusku a k zemím Visegrádu, než že by pokračoval v jeho jednoznačném prozápadním směřování, které ta země doteď měla,“ řekla Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle ní si proto mnoho Rakušanů nedokázalo představit, že by Hofer mohl jejich zemi reprezentovat navenek.

Podobný názor má i předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09), který v Rakousku desítky let žil. „Spousta lidí volila Van der Bellena, protože jim nic jiného nezbylo. V zásadě dosti konzervativním Rakušanům tak úplně nevoněl. Ale ten druhý, to by byl úplný převrat,“ řekl.

Rakušany mohly vystrašit jeho výroky o odchodu z EU

Podle Schwarzenberga mohly Rakušany vystrašit Hoferovy výroky o možném odchodu z EU. Dalším důvodem, proč se podpora kandidáta FPÖ zmenšila, ale může být i snížení dopadů migrační krize, proti níž se Svobodní vymezovali. „Migrace prakticky přestala. Jak se uzavřela balkánská cesta, tak už nehraje v Rakousku takovou roli jako dřív,“ řekl Schwarzenberg.

Lizcová se domnívá, že Van der Bellenovi pomohlo i to, že zvítězil už v květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů. „FPÖ iniciovala jejich opakování a Rakušané byli nespokojení s tím, že kampaň probíhala tak dlouho,“ řekla.

Upozornila také, že podpora FPÖ se s porážkou Hofera neztratí. „Nadále zde bude nejistota ohledně budoucnosti pracovních míst, ohledně uplatnění lidí v globalizujícím se světě, bude zde nejistota ohledně toho, jestli bude možné v budoucnosti zajistit penze, budoucnost dětí. Pokud se vládě nepodaří změnit tyto zásadní věci, tak FPÖ podle mého názoru podpora nijak zásadně neubude,“ řekla Lizcová.

„Určitě si nemyslím, že by FPÖ měla radikálně propadat v preferencích,“ připojil se Kořan. Podle něj je otázka, jak se vládní socialisté a lidovci postaví k tématům, která FPÖ přinesla. „Hoferovi se podařilo za ideou FPÖ mobilizovat obrovskou část populace,“ upozornil.

„Pokud dokáže kancléř (Christian) Kern nastartovat hospodářství, dát lidem naději, tak Svobodní volby prohrají. Když se mu to nepodaří a zůstane v Rakousku pocit, že nic nejde kupředu, pak bude (předseda FPÖ Heinz-Christian) Strache nadále kralovat,“ uvedl Schwarzenberg.