„Dostal jsem ujištění, že firma bere investici v České republice jako strategickou,“ řekl Mládek. „V případě, kdyby neměli zájem, tak bychom byli bývali navrhli, že budeme společně hledat nějaké řešení. V tuto chvíli ale pro to není důvod,“ podotkl ministr.

Mládek dnes v Polsku mimo jiné jednal s místopředsedou polské vlády Mateuszem Morawieckým a s ministrem energetiky Krzysztofem Tchórzewským. Kromě Unipetrolu bylo podle ministra tématem i černouhelné hornictví nebo zásobování plynem.

Mládek ČTK řekl, že obě země mají zájem na výstavbě plynovodu Stork II, který by měl Česku pomoci k napojení na terminál na zkapalněný zemní plyn, který Polsko otevírá v přístavu Svinoústí. Polská strana podle něj také potvrdila, že nemá zájem na rozšíření plynovodu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. ČR k projektu tak kritická není, žádá ale, aby byla zachována i současná trasa přes Ukrajinu. „Další alternativou by mohl být do budoucna plynovod TANAP z Ázerbájdžánu,“ dodal Mládek.

Výstavba polyetylenové jednotky u Litvínova za 8,5 miliardy

Nová polská vláda odvolala v polovině prosince generálního ředitele PKN Orlen Jacka Krawiece. Do čela společnosti místo něho jmenovala bývalého ministra státního pokladu a poslance za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Wojciecha Jasińského.

Díky nadprůměrným rafinérským i petrochemickým maržím dosáhly loni rafinérské společnosti PKN Orlen i Unipetrol zisku. Sedmimiliardový čistý zisk Unipetrolu byl největší v historii. Unipetrol také loni v září oznámil, že podepsal s italskou společností Technip smlouvu o výstavbě nové polyetylenové jednotky v Záluží u Litvínova. Celkové investiční náklady činí 8,5 miliardy korun, podle firmy jde o největší investici v české petrochemii. Zprovoznění jednotky je naplánováno na polovinu roku 2018.