ParlamentíListy.cz si před časem všimly několika zajímavých souvislostí, které spojují dva mediálně velmi sledované, ale justicí pravomocně ukončené případy. Tím prvním je vražda seniora ve Sloupném, za kterou dostali velké tresty Maroš Straňák a David Šimon. Tím druhým pak případ moravského podnikatele Pavla Buráně, který se marně snažil prokázat, že byl unesen a vydírán svým bývalým společníkem Jaroslavem Novotným.

Přestože jsou oba případy zcela odlišné, spojuje je nejen to, že je dozorovalo olomoucké vrchní státní zastupitelství a rozhodovaly stejné soudy, ale také to, že se v jejich průběhu objevují korunní svědci, kteří přestože promlouvají z vězení, sehrají v průběhu soudního martyria zcela klíčovou roli. Jejich svědectví totiž v případě vraždy vede k odsouzení obou podezřelých a v případě únosu k zásadní diskreditaci podnikatele Buráně, o kterou nakonec soudy opřely zprošťující verdikt pro Novotného a jeho ženu.

Jenže Pavel Buráň se s tímto pravomocným verdiktem nehodlá smířit a veřejně mluví o mnoha zajímavých souvislostech, které zpochybňují práci olomouckých státních zástupců i jednostranný přístup olomouckého vrchního soudu. Za vším vidí snahu svého bývalého společníka Jaroslava Novotného a jeho ženy domoci se k obrovským penězům. Navíc o nich tvrdí, že stojí nejen za jeho únosem, ale dokonce že již řadu let připravovali jeho účelovou kriminalizaci. Jak vyplývá z odposlechů telefonních hovorů, mělo jít přitom o kauzu alespoň za 150 milionů Kč, aby ji mohli dozorovat a soudit „ti správní“ lidé v Olomouci.

Redakce ParlamentíchListů.cz se proto snažila opakovaně kontaktovat Jaroslava Novotného s žádostí o vyjádření a poskytnutí informací, které by v zájmu objektivity umožnili pozornému čtenáři znát názor také druhé strany sporu. O to stejné redakce požádala také právního zástupce Jaroslava Novotného a jeho manželky, který se domáhal stažení fotografie jeho klientů z ParlameníchListů.cz. Jak podnikatel Novotný, který svého času byl předsedou představenstva jedné z největších hazardních firem v České republice, tak jeho advokát, na tuto nabídku a prostor pro rozhovor zatím nijak nereagovali.

Přitom Jaroslav Novotný je ústřední postavou několika soudních procesů, které jsou spojeny nejen s kauzou Pavla Buráně a jeho snahou prokázat, že to byl právě Jaroslav Novotný a jeho žena, kdo zorganizovali jeho únos a pod pohrůžkou smrti ho nechali podepsat dokumenty, které jej měli ekonomicky zruinovat.

Podnikatel Novotný byl totiž také ten, kdo opakovaně podal na svého bývalého společníka Buráně trestní oznámení za zneužívání peněz, které hazardní firmy v minulosti odváděly na dobročinné účely. Přestože policie několikrát tato trestní oznámení odložila pro nedostatek důkazů, vše se změnilo až tehdy, kdy z vězení „z ničeho nic“ promluvil korunní svědek, několikanásobně trestaný Jiří Klanica, který dosvědčil, že Buráňovi nosil část peněz z tzv. výtěžků zpět v igelitce. Stejný Klanica, který pak Buráně vydíral a za odvolání své údajné křivé výpovědi požadoval 20 milionů Kč.

Jaroslav Novotný však byl také ten, kdo zatím nepravomocně uspěl u Městského soudu v Brně, když se domáhal zastavení distribuce knihy s názvem Zločiny beze zbraní 2. Ta měla podle podané žaloby zásadním způsobem narušovat jeho dobré jméno a pověst, protože údajně jednostranně popisovala právě jeho spor s bývalým společníkem Pavlem Buráněm.

Jenže Jaroslav Novotný o žádnou medializaci zřejmě nestojí a podle všeho se snaží dosáhnout toho, aby se na všechny jeho soudní patálie co nejrychleji zapomnělo. Místo něj však na články ParlamentníchListů.cz bezprostředně reagoval aktivista Zdeněk Jemelík, který se se svým spolkem věnuje mimo jiné některých justičním kauzám. A jak je zřejmé z obsahu jeho komentářů, je s Jaroslavem Novotným v přímém kontaktu, jinak by nemohl být obeznámen v daném čase s informacemi, které publikuje.

„Novináři opakovaně projevili zájem o interview s Jaroslavem Novotným a docela mu vyčítají, že jej nechce poskytnout. O zajímavosti takového rozhovoru nepochybuji a novinářskému zájmu se nedivím. Ale Jaroslav Novotný se drží zásady ‚mluviti stříbro, mlčeti zlato‘. Co chtěl na svou obhajobu říci, sdělil soudu. Jeho zprošťující rozsudek je pravomocný. Odolal odvolacímu řízení u Vrchního soudu v Olomouci i přezkumu Nejvyšším státním zastupitelstvím a Ústavním soudem. Nemá tedy potřebu hájit se znova před novináři,“ napsal Zdeněk Jemelík.

„Po Jaroslavovi Novotném novináři tak vlastně žádají, aby hájil soudce, což mu skutečně nepřísluší. Smysl by proto spíše dával zájem novinářů o rozhovor např. se soudcem Radomírem Koudelou, jenž by se mohl vyjádřit, zda si vážně myslel, že v odvolacím řízení obstojí rozsudek, jímž zprostil obžaloby ‚únosce‘, ale Novotné přesto odsoudil k nepodmíněným trestům. Jde o velmi inteligentního soudce, takže jeho vyjádření by bylo jistě zajímavé. Dokonce košatější by mohlo být vysvětlování Vladislava Šlapáka, předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci, který dle Pavla Buráně a jeho stoupenců je hlavním viníkem domněle neoprávněného zproštění Novotných,“ uvádí Jemelík.

Jenže tuto konstrukci Pavel Buráň jednoznačně odmítá. „Vždyť Novotný před soudem nikdy nic neřekl. Omítl cokoli vysvětlovat, nevypovídal, takže neřekl nic. Ani nemusel, protože věděl, co a jak je domluvené a co jeho šikovný brněnský advokát dohodl na patřičných místech naší justice. Je to smutné, ví to policie i státní zástupci, protože mají vše zdokumentováno ve spisu a zachyceno v odposleších telefonního hovorů. Bohužel jen dělají, jako že nic, a místo toho se snaží mou osobu a osoby mně blízké kriminalizovat,“ reagoval Pavel Buráň s tím, že justice zcela ignoruje to, co se kolem něj za poslední dobu odehrává.

„Kriminálníci, pardon vlastně svědci, naší justice buď proti mé osobě svědčí, nebo mne naopak přímo vydírají s tím, že za patřičné odškodnění řeknou pravdu. Mluvím zde například o panu Pisklákovi a hlavně o profesionálním svědkovi Vrchního státního zastupitelství (VSZ) a Národní centrály pro organizovaný zločin (NCOZ) Olomouc panu Klanicovi, který vždy přispěchá s patřičným svědectvím v mnoha různých kauzách. Nejhorší na tom je, že se to obecně ví, a přesto to státním zástupcům prochází,“ zlobí se Buráň

„Víte, jména policistů z NCOZ Olomouc, pánů pplk. Mgr. Jiřího Konvalinky, pplk. Mgr. Miroslava Krystýna nebo například pana kpt. Mgr. Přemysla Beni, dále jména soudců Vrchního soudu z Olomouce pánů JUDr. Vladislava Šlapáka, pana Vítěslava Obzona, JUDr. Ivo Lajdy, a dále jména státních zástupců VSZ opět z Olomouce pánů Mgr. Petra Šeredy, Mgr. Radima Obsta, Mgr. Ondřeje Frgála nebo Mgr. Rostislava Bajgera, to jsou všechno jména vysoce postavených lidí z naší justice. A tito lidé konají a chovají se jako organizovaná skupina. Domnívám se, že zneužívají moc, jež jim byla svěřena tímto státem, kterému já platím řádně daně, a to v řádech stamilionů nebo spíš miliard,“ nebere si servítky podnikatel Pavel Buráň, který nahlas přemýšlí o tom, jaká je motivace těchto představitelů české justice.

„Tito lidé se chovají jako ti, které by měli naopak stíhat. Místo toho se kamarádí s kriminálníky a normálně je kryjí. A za ty své úřady se jen schovávají… Říká se tomu právní názor. To, co dělají nejen v mé kauze, je ohrožení samé podstaty našeho státu. Mělo by se to vyšetřit v čase a v souvislostech a měli by být za ty své skutky po právu odměněni tak, jako každý jiný občan této republiky. Nebo jsou snad státní zástupci a policisté nad zákon?“ ptá se Buráň, který doufá, že jim to někdo jednou spočítá.

„Vím, že to zní hrozně. Já sám bych něčemu podobnému před třemi léty neuvěřil, ale je to tak. Mohl jsem uvést více jmen, uvedl jsem tady jen jména, u kterých jejich pochybení můžu pojmenovat a prokázat. Za takové představitele justice se stydím. Ale abych byl vyvážený, jsou i lidé, jichž si naopak vážím, jako například soudce Krajského soudu ve Zlíně pana Koudely, jenž naopak i přes tlak na svých názorech setrval,“ uzavřel Buráň.