Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spustilo Národní ekonomický nástroj (NEN) pro zadávání a správu veřejných zakázek. Šéfka resortu za hnutí ANO Karla Šlechtová by byla ráda, aby bylo používání systému NEN povinné pro všechny. Jan Hrádek ze společnosti Tender systems a David Horký ze společnosti QCM, kteří zastupují soukromé firmy zabývající se výrobou elektronických nástrojů pro administraci veřejných zakázek, však na NEN vidí řadu chyb. Nechápou mimo jiné, proč Šlechtová prosazuje používání dosud neosvědčeného a relativně drahého nástroje, když již dnes na trhu existují nástroje odzkoušené a levnější.

Nejvyšší kontrolní úřad na jaře tohoto roku varoval, že Národní ekonomický nástroj (NEN) stál 230 milionů, měl dva a půl roku zpoždění a zatím se na něm soutěží jen minimum zakázek. Samotný provoz NEN prý stojí ministerstvo čtyři miliony korun měsíčně.

David Horký hned v úvodu debaty připomněl, že o Národním ekonomickém nástroji se mluví asi od roku 2006. Už tehdy se hledala zlatá střední cesta pro to, co všechno jsou zadavatelé ochotni elektronizovat a co už jim přišlo příliš náročné. Hrádek doplnil, že dnes už se elektronizovat musí, protože to nařizují směrnice Evropské unie. „Akorát toto centrální řešení, které MMR tady pro nás připravilo a je poměrně kontroverzní a pokulhává v řadě oblastí, se mi zdá být poměrně těžkopádné,“ zaznělo z úst Jana Hrádka. Soukromé firmy mohly podle jeho názoru použít efektivní funkční nástroj, který na rozdíl od státního řešení nepokulhává.