Pohádkově na tom vydělá ten, kdo ložiska bude vlastnit nebo provozovat. A protože Ukrajina podle českých geologů nemá takové know-how, USA by rády nad ložisky převzaly kontrolu a tím pádem by vyfoukly ty extra strategické suroviny dalším velmocem a samozřejmě i západní Evropě.
Dar z nebe, nebo danajský dar?
„Ony jsou pěkně barevné, třeba růžové, ale i šedivé, takže vypadají jako hlína,“ říká doc. RNDr. Jaroslav Marek, CSc. bývalý vysokoškolský pedagog, geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Těží se bagry a prý je to podobné jako povrchové dobývání hnědého uhlí nebo kaolínu.
„Je to jako velké hliniště nebo cihelna. Ukrajina je tím známá, svým velkým počtem ložisek. Ale nejsou zas až tak koncentrovaná, není tam třeba 60 procent, ale třeba jen 7 nebo 8 procent, ale už se to upravit dál. I ta sloj není zcela čistá, takže se musí propírat. Pak se v takzvaných hutích koncentrují na čistý kov. Samozřejmě úprava je problematická k životnímu prostředí. Nedivme se proto, že je to pro Američany tak lákavé. Málokde na světě tyto zeminy najdete, a na Ukrajině je jich povícero. Když najdete ložisko, tak je to dobrý kšeft pro zemi, která to na svém území má. A tato ložiska nejsou moc veliká. To není jako uhelná pánev...
Velmoci mají o ně obrovský zájem. Je to vlastně velký evropský i světový unikát, to, co je na Ukrajině, protože jinde ve světě jsou velká tak 300 nebo 400 metrů. A na Ukrajině je to třeba kilometr, ale také deset kilometrů dlouhá. Tím je tedy Ukrajina bohatá. Bohužel neumí je příliš těžit, protože to je technologicky velmi náročné. Ten, kdo získá monopol, na tom neuvěřitelně vydělá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz docent Marek.
Trocha geologie
Jak se po nastolení míru na Ukrajině zachovat k ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás pobývají od začátku války?Anketa
„Konkrétně mezi ně patří skandium, yttrium a celá patnáctičlenná skupina lanthanoidů, což jsou chemické prvky s protonovým číslem 57 až 71, v periodické tabulce prvků je tedy najdeme vedle sebe. Začínají lanthanem a končí luteciem. Díky struktuře svého elektronového obalu mají tyto prvky spoustu mimořádně užitečných předností. Někteří odborníci jim říkají „vitamíny chemické vědy“, protože „díky nim všechno funguje lépe“.
„Máte-li v kapse iPhone, máte v kapse i osm vzácných zemin. V tomto typu chytrého mobilního telefonu je lanthan, cer, yttrium, europium, neodym, praseodym, terbium a gadolinium. Starají se o barvy na displeji, umožňují vibrování, najdete je v reproduktoru a v baterii. V mobilech od jiných značek byste našli trošku odlišnou skladbu těchto prvků. A dohromady se ve smartphonech využije hned 16 ze 17 vzácných zemin – kromě promethia, které je radioaktivní.“
Nejsou – a nebudou!
Spotřeba těchto prvků podle našich geologů prudce roste, a ještě strměji stoupá poptávka. To začíná být problém. Pokud se něco nezmění, produkce vzácných zemin přestane potřebám globální ekonomiky brzy stačit.
„Skvěle je to vidět třeba na příkladu technologií pro obnovitelné zdroje energie, které se bez těchto vzácných kovů neobejdou. Loni vyšla vědecká studie, sponzorovaná nizozemskou vládou, která ukázala, že pokud se mají v rámci boje proti globálnímu oteplování snížit emise skleníkových plynů alespoň tak, jak je nastavila Pařížská klimatická dohoda, bude do roku 2050 zapotřebí zdvanáctinásobit produkci pěti vzácných zemin nezbytných pro výrobu fotovoltaických panelů a větrných turbín. Takový nárůst těžby není za stávající situace reálný.
A to je řeč pouze o jedné malé výseči využití těchto kovů v rámci jednoho jediného rostoucího průmyslového segmentu. Když do celkové rovnice přidáme bouřlivý rozvoj vyspělých technologií ve všech oblastech průmyslu a zemědělství, a fakt, že globální střední třída se má rozrůst z dnešní 1 miliardy na 3 miliardy lidí, je zřejmé, že výsledek bude záporný. Dnešní zdroje vzácných zemin nám nebudou stačit.
„Druhý velký problém rostoucí závislosti na vzácných zeminách spočívá v tom, že 95 % z nich pochází z Číny. Ta si dobře uvědomuje, jakou jí to dává moc, a nebojí se ji využít. Nejvýrazněji to demonstrovala v roce 2010, kdy se dostala do diplomatické roztržky s Japonskem. Tehdy se ve vodách, o které vedou obě země spor, srazila čínská rybářská loď s hlídkovými čluny japonského námořnictva, jež čínskou loď i její posádku zadrželo. Stačilo, aby Čína Japonsku pohrozila embargem vzácných zemin, a Tokio velmi rychle kapitulovalo. Vedlejším efektem bylo, že se cena vzácných zemin na světových trzích dočasně zvedla na pětinásobek,“ vysvětluje docent Ziegler.
Psali jsme:
Čínský drak
„Přitom čínský monopol na tyto suroviny je relativně nová věc. Už od konce 19. století se těžily vzácné zeminy v Indii a v Brazílii, po druhé světové válce v Jižní Africe a od poloviny 60. let dlouho dominovaly produkci těchto kovů doly v americké Kalifornii. Jejich boom nastartovala masová poptávka po tehdejší úžasné technologické novince – barevné televizi. A do televizních obrazovek se přidávalo europium. Čína ovládla globální produkci v druhé půli 90. let. A dlužno říci, že jí tuto výsadu zbytek světa, alespoň zpočátku, ochotně přenechal. Důvod byl prostý: těžba vzácných zemin je ohromně náročná, drahá a představuje obrovskou ekologickou zátěž.“
Vzácné zeminy ve skutečnosti prý nijak vzácné nejsou, například cer se na planetě vyskytuje ve stejném množství jako měď. Potíž je v tom, že se nikde nevyskytují v koncentrovaném množství, neexistuje žádná takzvaná „lanthanová žíla“.
„Je nutno je složitě extrahovat z hornin, které jsou často jedovaté nebo radioaktivní. Znamená to tyto horniny rozemlít, třídit a pak opakovaně louhovat v kyselině, filtrovat a opět rozpouštět v kyselině. Celý proces sestává ze stovek takovýchto kroků a vedlejším produktem je spousta toxických a agresivních chemikálií. Nastavit celý proces tak, aby neničil životní prostředí a zdraví zaměstnanců, je velmi drahé a náročné. Z toho si však v Číně nedělali těžkou hlavu – tamní vláda prohlásila těžbu vzácných zemin za strategickou prioritu a věci jako ekologie či zdraví obyvatelstva šly stranou.“
„Zbytek světa si uvědomuje, jakou má Čína díky tomuto postavení moc. Zároveň je jasné, že ani čínské doly brzy nebudou světovým potřebám stačit. Řada zemí proto chystá vlastní těžbu. Japonsko, které je po zkušenosti s čínským embargem aktivnější než ostatní, nedávno ohlásilo nález bohatých ložisek na mořském dně u ostrůvku Minami Torišima v severozápadním Pacifiku. Reagují i USA – od loňského roku se částečně obnovila těžba v dolech v kalifornském Mountain Pass, zavřených od roku 2002. Ovšem k soběstačnosti mají USA – o EU ani nemluvě – ještě daleko. Rozjezd těžby vzácných zemin vyžaduje obrovské vstupní náklady a většinou to trvá 10 až 20 let.“
Informace nikoliv nejnovější
Řada odborníků proto vidí jediné účinné řešení v tzv. cirkulární ekonomice. „Tedy v novém systému, který by pomocí inovativního designu a principů údržby, oprav a recyklace snížil množství vstupních surovin i odpadů na minimum. Systému, který by tvořil uzavřený kruh. K němu však máme ještě daleko – míra recyklace kriticky potřebných kovů je momentálně nižší než jedno procento a některé vzácné zeminy se nerecyklují vůbec.
Ukrajina má, jak se zdá, podle současných znalostí geologů, vzácných zemin dostatek, ale dosud žádný z těchto prvků se na Ukrajině netěží.
Ukrajinská vláda připouští, že země má šest nalezišť prvků vzácných zemin. Nejméně jedno se ale nachází na území, které nyní okupuje Rusko. Navíc bude potřeba investic ve výši stovek milionů dolarů, aby se mohlo začít s komerční těžbou.
Americká ratingová agentura S&P ale upozornila, že některé ukrajinské projekce zásob nerostných surovin pocházejí ještě ze sovětské éry, respektive byly zjištěny rozsáhlými geologickými průzkumy z 30. let minulého století a bude je nutno ověřit moderními průzkumnými a vyhodnocovacími metodami, které zjistí, které ty prvky těch vzácných zemin tam jsou, v jakém jsou množství a jak jsou dostupné těžbou. Předpokládá se, že jsou velmi obtížně dostupné, případně mají nízkou koncentraci v horninách a jejich těžba se nevyplatí. To si ovšem vyžádá velké finanční náklady jen na to zjištění, o těžbě a o jejich získávání z rud či z hornin ani nemluvě,“ uzavírá docent Ziegler.
Ekologie versus byznys
Oba kolegové-geologové jednoznačně upozorňují na velkou ekologickou zátěž, týkající se těžby, zpracování, ale také vývozu těchto látek. Zvolí se jižní cesta po Černém moři, nebo bude třeba připravit dohodu s pobaltskými zeměmi na vývoz z jejich přístavů? Polsko je v této hře poměrně stranou, a tak další gigantické náklady bude znamenat dopravní cesta.
Přes to všechno ale prý USA, které mají o tyto zeminy mimořádný zájem, v případě politické smlouvy s Ukrajinou pohádkově vydělají a možná by mohly tímto způsobem držet Ruskou federaci na nikoliv válečné, ale na obchodní „uzdě“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
