Od 1. července převzala Česká republika předsednictví Rady Evropské unie. Úvodní proslov českého premiéra vyvolal bouřlivou debatu. „Nejsem velký fanda této vlády, ale musím říct, že tento projev byl dobrý. Musíme brát v úvahu, že Petr Fiala pochází z ODS, ze strany euroskeptické, která v Evropském parlamentu není v hlavním proudu, ale ve frakci s polskou stranou Právo a spravedlnost,“ komentuje proslov bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a oceňuje, že se premiér soustředil na pět priorit České republiky a na výzvy v příštím roce jak pro Evropu, tak pro Českou republiku. „Trochu mi chyběl důraz na sociální aspekt. Pod tíhou vysokých cen energií a potravin trpí nejen česká populace, ale také populace v jiných zemích. Mohl dát větší důraz na sociální věci. Samozřejmě u premiéra, který reprezentuje konzervativní pravicovou vládu, to ale nebylo možné očekávat,“ podotýká.

Hlavní podle něj je, aby Česká republika ve svém předsednictví uspěla. „Aby se neopakovalo fiasko z doby před třinácti lety, kdy jsme si zkazili dobrou pověst. To se pak s námi táhlo celých třináct let,“ připomíná Rouček. V předsednictví vidí pozitivní výzvu. „Je možnost, že bychom si pověst v Evropě jako Česká republika mohli vylepšit. Proč mít dobrou pověst? Přirovnejme to k výrobkům. Když má prášek na praní špatnou pověst, lidé si ho nekoupí. Podobné je to se státy. Když má stát dobrou pověst jako Rakousko, Německo nebo Holandsko, lidé kupují jeho výrobky,“ vysvětluje. „Ať se na politickém spektru řadíme kamkoli, myslím si, že by mělo být naším společným zájmem, abychom uspěli. Když hraje národní tým, také se nám nemusí líbit sestava, ale národnímu fandíme, protože je to národní tým,“ dodává.

Jenže, co znamená v současné krizové době „uspět“? „Nikdo od nás nečeká, že zastavíme válku na Ukrajině. To je jasné. Ale je důležité připravit detailnější program obnovy Ukrajiny,“ říká Rouček. Připomíná nutnost pomoci při začleňování uprchlíků. „Aby měli ubytování, práci, aby děti chodily do školy. K tomu mohou přispět jednotlivé země i Evropa jako celek. „Máme energetickou krizi. Panují obavy ze zastavení dodávek plynu. Je důležité, abychom byli schopní společného solidárního řešení. Například, aby země, které jsou u moře a mají terminály, byly schopny pomoci v případě potřeby vnitrozemským zemím, jako je třeba Česká republika, Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko a do určité míry i Německo. Toto, když se podaří, předsednictví bude úspěšné,“ popisuje Rouček.

Česká republika má blíž k Polsku a k Maďarsku. Můžeme ovlivnit poměry

Rouček upozorňuje na to, co premiér v proslovu nezmínil. „Evropa od nás očekává, že bychom mohli pohnout se stavem právního státu v Polsku a v Maďarsku. My, jako Česká republika, máme blíže k Polsku, než mají některé jiné západní země. Můžeme se snažit vyřešit problém, který mezi Evropskou unií a těmito zeměmi je, čili stav právního státu, svobod, médií, stav justice. Situaci vyřešit tak, aby Polsko a Maďarsko dostaly peníze z fondu obnovy. Obě země, hlavně Maďarsko, na peníze čekají, ale nedostanou je do doby, než si dají tyto záležitosti do pořádku. I v tomto je možnost pro Českou republiku, jak být úspěšnou zemí a jak se úspěšně zhostit předsednictví. To by bylo velmi oceňováno v celé Evropě,“ dodává.                  

Končí Boris Johnson. „Přirozené. Normální“

Mezitím se na české domácí politické scéně řeší kauza Dozimetr. Ovšem skandály jsou doménou nejen místní politické scény. Za poměrně bouřlivých okolností odchází britský premiér Boris Johnson. „V demokraciích, na rozdíl od diktatur, ať to byla diktatura nacistická nebo komunistická, nebo když vezmete dnes situaci v Rusku a v Číně, máme střídání vlád, svobodné volby, svobodná média. Svobodná média i opozice dohlížejí na fungování vlády. Když jsou v demokracii skandály a problémy, je jasné, že se vláda mění. Většinou v řádných termínech voleb. Když je situace neudržitelná, jako teď pro Borise Johnsona a konzervativní stranu, tak se věci řeší v polovině volebního období. Je to normální, přirozené. Také je normální, že když máme v Evropské unii sedmadvacet států, že se najde jeden, dva nebo tři státy, kde vznikne vládní krize a změní se vlády. Přirozené,“ vysvětluje.