„Zásadní pro mě je, abychom udrželi Senát tak, jako je dnes. Nejen jako pojistku demokracie, ale i jako institut s demokratickou většinou, kde ty obskurní okrajové hlasy jsou skutečně marginální,“ sdělila mimo jiné předsedkyně české Poslanecké sněmovny a strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že výsledky prvního kola senátních voleb budeme znát už za měsíc. Představila kandidáty – diplomata a senátora Pavla Fischera, pedagoga Jana Kordu, bývalého hokejového brankáře a vítěze z Nagana Dominika Haška a senátora Herberta Paveru. Dokumentární režisér a herec Břetislav Rychlík nepřijel, poslal zdravici z Brna. O Senátu, jako o pojistce či záruce demokracie, se hovořilo pořád dokola a dokolečka, ale...

Není to trafika?

ParlamentníListy.cz dostaly oznámení, že se ve Valdštejnské zahradě v Praze koná setkání s kandidáty TOP 09 a dalších politických stran do Senátu. A tak jsme šli. Bodyguradové se na našeho reportéra netvářili moc přívětivě, ale když se pozdravil s fotografem a vytáhl diktafon, uklidnili se. Po představení a projevech přišel čas na otázky. Přítomní byli CNN Prima News a několik dalších novinářů, ale nikdo se na nic nezeptal. A tak se reportér ParlamentníchListů.cz zeptal Fischera a Haška, jako dvou známějších osobností, na otázky: „Není Senát jen trafikou pro přestárlé politiky, jak si to řada lidí myslí?“ a „Proč demokratická Evropská unie žádný Senát nemá?“

Fischer dlouho hovořil o potřebě horní komory: „Když se podíváme na náš ústavní systém, tak je založen na systému vah a protivah. Anglicky se tomu říká checks and balances. Ve chvíli, kdyby jedna strana chtěla něco prosazovat, protože má většinu v Poslanecké sněmovně, tak je tady druhá, která ji kontroluje v Senátu. Legislativní větev se tedy větví na dvě. Výkonná větev se skládá z vlády a prezidenta, kteří také musejí spolupracovat. Soudní větev se dělí na systém soudů a Ústavní soud. Vše je zdvojené. Rozdělení mocí je základem právního státu a demokracie. Když si sednete do auta, které má jen jeden systém brzd a ne druhý, tak nepojedete tak rychle.“

Za šest let v Senátu zažil éru, kdy byl na Hradě Miloš Zeman a v podhradí vláda, a všichni prý táhli z hlediska velkého jaderného tendru naši republiku do závislosti na Číně a Rusku: „To byly kontrakty, které nás měly zavázat ne na pět či deset let, ale na jednu generaci, tedy padesát let. Náš výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost to vracel stále znovu a znovu. Bezpečnostní instituce totiž v té době bily na poplach. Burcovali jsme vládu, aby nepokračovala v ohrožování národní bezpečnosti. Suma sumárum by jako jezdit v autě bez rezervy bylo neopatrné dát stranou horní komoru parlamentu, která je volená trochu jinak než sněmovna a doplňuje ji. Je to životní pojistka pro svobodu a demokracii.“

Hašek, jehož týmem jako senátora prý bude Benešovsko a nároďákem Česká republika, mimo jiné řekl: „Navážu na slova Pavla Fischera, s nimiž souhlasím. Senát je pojistkou demokracie. Pro někoho to může znít jako fráze, ale je to fakt. Na příkladu současného Slovenska, kde se změny dějí neskutečně rychle, to je patrné. Považuji to za dost nebezpečné. Vláda a nový parlament se chopily moci a během několika týdnů či měsíců mohou například změnit pravidla, která fungovala delší dobu. Dochází k výměnám, o kterých nebudu říkat, že jsou nedemokratické, ale jsou nedomyšlené právě proto, že tam nemají Senát.“ Je třeba dodat, že Slovensko má jednokomorový parlament zvaný Národní rada Slovenské republiky a nikomu to nevadilo do doby, než se k moci po demokratických volbách dostali jako premiér Robert Fico a jako prezident Peter Pellegrini.

EU Senát nemá...

Když Fischer domluvil o nezbytnosti senátu, chystal se k odchodu od mikrofonu. Reportér ParlamentníchListů.cz ho však upozornil, že neodpověděl na druhou otázku. Působil v týmu Václava Havla, byl velvyslancem ve Francii a byl ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM, takže by na to nějaký názor mít měl. Asi nikdo by také nepodezíral politiky či nominanty současné vládnoucí pětikoalice z toho, že Evropskou unii bez Senátu považují za nedemokratickou. „Otázka, jestli by EU měla mít další komoru parlamentu, je pro politology. Já na to dneska nemám narychlo odpověď. Budu o tom přemýšlet a řeknu vám to později,“ podotkl. Kandidát do Senátu Hašek neodpověděl na druhou otázku vůbec. Toho jsme však už jako politického nováčka netrápili.

K tématu si vzal slovo senátor Herbert Pavera, který jako jediný řekl k druhé otázce alespoň něco: „Evropská unie není stát. Proto to v ní nefunguje jako ve státě, proto tam není Senát. Jinak třeba v Polsku či USA a dalších zemích Senát funguje. V Česku Senát funguje více než pětadvacet let a projednal 2500 zákonů. 600 vrátil do Poslanecké sněmovny, 300 jich sněmovna schválila v nepozměněné formě. Jinak bez Senátu není možné změnit ústavní či volební zákony. Kdyby náhodou přišla nějaká strana s nápadem, že má většinu v Poslanecké sněmovně a chtěla změnit volební systém či Ústavu ve svůj prospěch, tak je tady pojistka v podobě Senátu.“ Třeba dodat, že USA jsou federací a také se skládají z jednotlivých států, proto Spojené státy americké. Nakonec je však nutné ještě říci, že nejde jen o TOP 09, protože se zdánlivě naivní otázkou „Proč demokratická Evropská unie žádný Senát nemá?“ by si – nedělejme si iluze – nejspíš nevěděla rady ani spousta ostatních senátorů.