Ve středu 26. července 2023 večer zadrželi vojáci nigerské prezidentské gardy prezidenta Mohameda Bazouma. Jiná skupina vojáků mezitím oznámila jeho svržení, uzavřela hranice země, vyhlásila zákaz vycházení a pozastavila činnost státních institucí země.

Jedná se o pátý vojenský převrat od získání nezávislosti Nigeru v roce 1960. Niger ležící uprostřed Sahelu se trvale pohybuje na konci indexu lidského rozvoje, který měří OSN. Počet jeho obyvatel stále roste a nyní se pohybuje okolo 22,4 milionu. Země se potýká se dvěma džihádistickými kampaněmi – jednou na jihozápadě a druhou na severovýchodě Nigérie. Nigerská armáda byla vycvičena a v minulosti obdržela logistickou podporu od USA a Francie, přičemž obě země mají v Nigeru vojenské základny.

Muž, který se představil jako plukovník Amadou Abdramane, ve videu oznámil konec dosavadního režimu. „My, Obranné a bezpečnostní síly (FDS), sjednocené v Národní radě pro ochranu vlasti (CNSP), jsme se rozhodli skoncovat s režimem, který znáte.“ Jako důvod pro puč uvedl zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi a „špatnou hospodářskou a sociální správu“, informovala CNN.

Military coup in #Niger bad news for #France. France was able to use Uranium from their former colony to run their Nuclear Power plants.
Pro-French government was removed.
France is rapidly losing its position in #Africa pic.twitter.com/Nnoo1TJ2mP

— Arthur Morgan (@ArthurM40330824) July 27, 2023

Ministr zahraničí Hassoumi Massoudou označil akci vojáků o „pokus o státní převrat“, ale uvedl, že za převratem nestojí celá armáda. V rozhovoru pro francouzskou televizní stanici France 24 vyzval „vzbouřené důstojníky, aby se vrátili do svých řad“. Sdělil také, že hovořil s prezidentem, který je „v dobrém zdravotním stavu“.

Sám prezident Mohamed Bazoum se k situaci vyjádřil skrze Twitter. „Těžce vydobyté úspěchy budou chráněny a všichni Nigerci, kteří milují demokracii a svobodu, se o to postarají,“ napsal prezident 27. července, což do pátku zůstává jeho posledním příspěvkem na sociální síti.

Les acquis obtenus de haute lutte seront sauvegardés.
Tous les nigériens épris de démocratie et de liberté y veilleront.#MB

— Mohamed Bazoum (@mohamedbazoum) July 27, 2023

CNN dále informovala, že v hlavním městě Nigeru se sešly na podporu Bazouma okolo čtyř stovek protestujících a prezidentská stráž vypálila varovné výstřely, aby zablokovala jejich postup, když se protestující ocitli v blízkosti prezidentského paláce.

Nigerská prezidentská kancelář ve středu uvedla, že „spontánní protesty zastánců demokracie vypukly po celém (hlavním) městě Niamey, po celé zemi a před nigerskými velvyslanectvími v zahraničí poté, co bylo dnes ráno oznámeno, že prezident Bazoum je ve svém paláci držen svou ochrankou“.

Na zprávu o vojenském převratu s obavami reagovalo i ministerstvo zahraničí Spojených států amerických a vyjádřilo svou podporu demokraticky zvolenému prezidentovi Nigeru. „Spojené státy jsou vážně znepokojeny vývojem v Nigeru. Důrazně podporujeme demokraticky zvoleného prezidenta a co nejdůrazněji odsuzujeme jakékoli snahy o násilné převzetí moci a narušení ústavního pořádku. Vyzýváme k okamžitému propuštění prezidenta Mohameda Bazouma a k dodržování zásad právního státu a veřejné bezpečnosti,“ stojí v oficiálním prohlášení ministerstva.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken podle serveru The Guardian s prezidentem Bazoumem již hovořil. „Dnes ráno jsem hovořil s prezidentem Bazoumem a dal jsem mu jasně najevo, že Spojené státy ho jako demokraticky zvoleného prezidenta Nigeru rozhodně podporují,“ uvedl Blinken. „Aktivně spolupracujeme s nigerskou vládou, ale také s partnery v regionu a na celém světě, a budeme v tom pokračovat, dokud se situace nevyřeší vhodným a mírovým způsobem,“ dodal ministr.

S Bazoumem údajně mluvil i generální tajemník OSN António Guterres, který též prezidentovi nabídl „plnou podporu a solidaritu“. Všechny zúčastněné aktéry vyzval ke „zdrženlivosti a zajištění ochrany ústavního pořádku“.

Vojenského převratu v Nigeru se již dlouho obávali příznivci svrženého prezidenta Mohameda Bazouma, především Francie, která do země dle deníku Le Monde přesunula většinu svých proti-džihádistických sil. Puč tak mění rovnováhu sil v Sahelu v neprospěch Západu. Niger je navíc klíčovým spojencem Evropské unie ve snaze omezit nelegální migraci ze subsaharské Afriky.

Podle BBC se vliv Západu v sahelském regionu zmenšuje jako „vodní nádrž v období sucha“. Vlády sousedních zemí Burkina Faso, Středoafrická republika a Mali se rozhodly, že budou radši spolupracovat s žoldáky Wagnerovy skupiny než se západními silami.

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin puč přivítal jako dobrou zprávu. Podle serveru Al-džazíra nabídl své žoldáky k nastolení pořádku. V hlasové zprávě na ruské sociální síti Telegram Prigožin označil puč za dlouho očekávané osvobození od západních kolonizátorů. „To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného, než boj nigerského lidu s kolonizátory. S kolonizátory, kteří se jim snaží vnutit svá pravidla života a jejich podmínky a udržet je ve stavu, v jakém byla Afrika před stovkami let,“ řekl v hlasové zprávě. Společnosti Reuters se nepovedlo ověřit, zda zprávu skutečně nahrál on, měl však stejnou intonaci a způsob vyjadřování, jako Prigožin.

„Dnes tím fakticky získávají nezávislost. Zbytek bude bezpochyby záležet na občanech Nigeru a na tom, jak efektivní bude vládnutí, ale hlavní je toto: Zbavili se kolonizátorů,“ uvedl dále. Hlasová zpráva je tak nejnovějším znamením, že Prigožin a jeho žoldnéři zůstávají v Africe i nadále aktivní.

Zveřejnění hlasové zprávy se časově shodovalo s dvěma fotografiemi kolujícími na Telegramu, které Prigožina zachytily při setkání s africkými účastníky dvoudenního summitu Ruska a Afriky v Petrohradě.

Politický a bezpečnostní analytik Abdourahmane Alkassoum, který se zaměřuje na oblast Sahelu, řekl VOA News, že pokud padne Niger, padne celá oblast Sahelu. „Pokud padne Niger, padne celé ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států) a celý Sahel, a pokud si nedáme pozor, stejně jako ostatní země s vojenskými diktaturami, které upadly do naprosté nejistoty, není to vyloučeno," řekl Alkassoum.

„(Francie) důrazně odsuzuje jakýkoli pokus o násilné převzetí moci a připojuje se k výzvám Africké unie a ECOWAS k obnovení integrity nigerských demokratických institucí," uvedla ve čtvrtek francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová na Twitteru.

#Niger : pic.twitter.com/LocGeGtgXm

— Catherine Colonna (@MinColonna) July 26, 2023

Puč v pátek odsoudil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Tento převrat je zcela nelegitimní a velmi nebezpečný pro Nigerce, Niger i celý region,“ prohlásil. Francouzské jednotky a jednotky OSN byly v posledních letech nuceny stáhnou se ze sousedního Mali, ale Francie má v Nigeru stále přes 1500 vojáků. Bazoumovo svržení by mohlo znemožnit jejich případné budoucí nasazení, informuje France24. Během návštěvy Papuy-Nové Guineje Macron řekl, že je nezbytné v Nigeru obnovit ústavní pořádek. Přislíbil také podporu pro ECOWAS při sankcích proti aktérům vojenského převratu.