Hostem pořadu Interview na ČT24 byl právník a bývalý ministr zahraničních věcí České republiky Cyril Svoboda a prvním tématem se stal podpis smlouvy o obranné spolupráci, kterou dnes Jana Černochová podepsala v USA. „Je to dobře, že ji (smlouvu) máme, protože jsme spojenci a je potřeba upevňovat spojenecké vztahy a Spojené státy jsou hlavní garancí bezpečnosti Evropy,“ začal hned z kraje Svoboda, má však ke smlouvě a jejímu znění závažné otázky.

První námitkou Svobody je, že smlouva neobsahuje kvantitativní hranici počtu osob, které by se na českém území mohly pohybovat. „Tato smlouva otevírá prostor pro přítomnost, která může čítat stovky, tisíce lidí, protože nemá horní hranici,“ řekl Svoboda a zdůraznil, že důležité je, aby toto zůstalo na schválení Parlamentem. Zda to ve smlouvě explicitně stojí, si nicméně není jistý.

Svoboda připomněl, že smlouva neumožňuje, že by Česká republika mohla mít slovo v tom, kdo tu přesně bude pobývat, a nebude mít právo někoho vyhostit. Nejedná se v tomto ohledu pouze o vojáky, ale i osoby na nich závislé, tedy jejich rodinné příslušníky.

Druhá námitka Svobody se týká trestního stíhání vojáků nebo osob na nich závislých, jelikož ve smlouvě stojí, že se Česká republika vzdává přednostního práva na výkon trestní jurisdikce, toto „vzdání se“ může odvolat pouze v konkrétních případech zvláštního významu pro Českou republiku. „My se vzdáváme jurisdikce, ale můžeme se toho domáhat ve výjimečných případech. A to je ta moje námitka, co je ten výjimečný případ, není definováno,“ vysvětlil a dodal: „Je to vážné ustanovení, proto z principu musím konstatovat, že si skutečně nedovedu představit, za jakých okolností a kdo bude trestně stíhán českou justicí.“

Zda tu přece jen bude stát americká vojenská základna, není jisté. „Není to v plánu, ale smlouva to nevylučuje, protože říká, že se vybuduje technické zařízení a může být vybaveno technologií a materiálem, takže to záleží pak na dohodě,“ uvedl s tím, že jemu by základna nevadila. Dal však za pravdu kritikům smlouvy. „Ta smlouva to nepředpokládá, ale ani nevylučuje,“ řekl Svoboda.

Třetím problémem, který Svoboda uvedl, že se smlouvou má, je to, že v ní není řešena otázka sporů. Sám tento problém označil za „nejzávažnější“. Spor nemusí být jen typu kriminálního, není však definováno, podle jakého práva se bude soudit, a neexistuje ani třetí osoba, která by v případném sporu České republiky a USA rozhodla. „Smlouva říká, že spor se bude řešit řešením na nejnižší úrovni, potom na úrovni ministerstev a případně potom konzultací stran. To znamená, že vylučujeme volbu práva, zda se bude soudit podle českého, nebo amerického. Za druhé vylučujeme jakýkoliv soud a vylučujeme ve sporu i arbitra,“ vysvětlil Svoboda. Vše se podle něj tedy bude řešit jen dohodou, což je podle něj velice vágní a spatřuje v tom obrovskou nejistotu.

„Smlouva je postavena na velké vzájemné důvěře. To je to, na čem to stojí a padá. Kdyby byla nedůvěra, tak je ta smlouva opravdu špatná,“ prohlásil Svoboda. Shrnul smlouvu tedy tak, že pokud mezi Českou republikou a USA bude panovat důvěra i nadále, bude smlouva dobře fungovat. Smlouvy se však podle jeho názoru mají psát i pro případy, kdy vztahy mezi stranami dobré nejsou.

„Vím, že máme dobré vztahy se Spojenými státy, vždycky jsme měli dobré, a vlastně si nepamatuji, kdy bychom měli špatné – myslím jako demokraté,“ komentoval Svoboda vztah mezi Českou republikou a USA. Pro Českou republiku by rád viděl ze smlouvy plynout přidaný efekt růstu amerických investic nebo výroby do České republiky.

Svoboda v rozhovoru naprosto odmítl přirovnání Trikolory smlouvy o obranné spolupráci ke zvacímu dopisu pro vojska Varšavské smlouvy z roku 1968. Smlouva a dopis jsou podle jeho slovu nesouměřitelné především kvůli tomu, že o smlouvě nyní rozhodují svobodně zvolení poslanci a senátoři. „To je naprosto nepřijatelné, protože o tom bude rozhodovat svobodně zvolený Parlament zcela otevřeně – ví se od začátku, o co jde. To není zákulisní dopis členů samozvaného Ústředního výboru Komunistické stany Československa,“ řekl důrazně a vyslovil se i proti používanému termínu „vazalství“.

„Vypadali bychom jako kašpaři, kdyby to celé skončilo fiaskem a smlouva se nepovedla a nebyla ratifikována, to by vypadalo blbě,“ uvedl, ale demonstrace a probíhající diskuse v České republice je podle Svobody součástí demokracie, na kterou si Česká republika musí zvyknout. „Ve svobodné společnosti se samozřejmě mohou svobodně vyjadřovat názory,“ uzavřel.

Za strategický zájem České republiky je držení se Severoatlantické aliance a aby o ni Spojené státy americké neztratily zájem. Všechno, co k plnění tohoto zájmu vede, by se podle jeho slov mělo podporovat.