Dnes, kdy máte před sebou, vážení čtenáři, co 14 dní pravidelný úterní sloupek Pohled selským rozumem už po šesté, dovolte mně uvést, kam sahají jeho kořeny. Tak především jde o záležitost KLUBU 2019, který má svou základnu u kolegy Zdeňka Jandejska v Trhovém Štěpánově, jehož členy jsou výrazné osobnosti z resortu zemědělství a potravinářství, podnikatelé, ale také umělci, publicisté, lékaři… Jsme nezisková organizace, tudíž nikomu nejsme poplatní. Uvedu pro představu, kdo přijal naše pozvání a vystoupil u nás – bývalý prezident a premiér České republiky prof. Václav Klaus, ombudsman JUDr. Stanislav Křeček, emeritní děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze docent Miroslav Ševčík, česká ekonomka docentka Ing.  Ilona Švihlíková, významný sinolog a autor množství publikací a studií prof. Oskar Krejčí, bývalý spolupracovník Františka Čuby ekonom Ing. Petr Blahynka, významný onkolog prof. Jan Žaloudík a další a další. Tolik vzorek přednášejících pro představu a oprávněnost konstatování, že nejsme – dámy prominou – spolkem užvaněných bab, ale naopak, informace, které získávají naši členové a které publikujeme mají mimořádnou hodnotu a zájem osobností mezi nás přijít roste.

Agrární politika potřebuje „selský rozum“?

Právě zde je třeba hledat kořeny úterního čtrnáctideníku Pohled selským rozumem, který bude pravidelně v Parlamentních listech vycházet, jehož jsem sice autorem já, ale vyjadřuji názor členů KLUBU 2019. Je zvláštní, když náš pojem „selský rozum“, který navrhl náš člen a bývalý starosta Havlíčkova Brodu použil nyní šéf Agrární komory. Před jedenácti dny v deníku Právo jsme si mohli přečíst, že „Agrární politika potřebuje selský rozum“, jehož autorem, lépe řečeno kopírovatelem, není nikdo jiný než Jan Doležal. Nemám zapotřebí celostránkový rozhovor, kde partnerem stránky je Agrární komora České republiky – rozuměj sponzorem deníku Právo – rozebírat, leč k některým pasážím se vyjádřit musím. Šéf Agrární komory totiž se zpožděním mění rétoriku, ale počkáme, zda budou následovat činy. Závěr jeho rozhovoru v Právu je natolik pikantní, že nemohu než citovat: „Ostatně tato vláda dokázala rozkolísat a znejistit sektor tak, že se bude dávat dohromady ještě dlouhé roky a nelze se divit, že zemědělci jsou v trvalé pohotovosti a připravenosti demonstrovat. V případě, že jednání selžou, je dost dobře možné, že své názory projeví veřejnými akcemi před podzimními krajskými a senátními volbami“. Připadá nám zvláštní, že s touto vládou stále jedná a že jednání označil za poměrně konstruktivní.

Vnímám tyto kličky jenom jako mediální hru, kterou autor získává další čas ve funkci a ve světle ramp. Vnímám je jako novou roli, kde forma a prezentace sebe sama, plus úřad komory, zakrývá absentující tvrdou celodenní práci za záchranu českého zemědělství nikoliv v pražském úřadě, ale v terénu v celé zemi. Nějaké „je dost dobře možné, že své názory projeví veřejnými akcemi“ a současně, že „zemědělci jsou v trvalé pohotovosti a připraveni demonstrovat“, tak to je opravdu k smíchu. Nazvěme věci pravými jmény – NEJSOU a když počátkem tohoto roku připraveni byli a měli chuť, tak vedení komory jim tu chuť vzalo. Jenom to potvrzuje fakt, že první se o to přičinil Martin Pýcha, viceprezident Agrární komory a předseda Zemědělského svazu současně.