Jako liberálně konzervativní se cítí Jindřich Vobořil, který byl dlouhá léta Národní protidrogový koordinátor. Nyní spolu s dalšími zakládá v rámci strany, jejímž je členem, tedy ODS, Liberální fórum, kde chce svobodně a bez emocí diskutovat o tématech, která v ní dosud nebyla dostatečně nastolována. Vadí mu čím dál silnější úřednický stát. „Máme v tuto chvíli úřednicko-firemní korporátní stát. To nevede ke svobodám lidí, k rozvoji, ke kreativitě. To ubíjí tuto zemi, podle mého,“ myslí si. V rámci své profese se často setkává s mladými lidmi. „Tato generace, která nezažila komunismus, je hodně radikální a mluví o tom, že je potřeba vrátit myšlenku neomarxismu a revizi kapitalismu. Čínská kulturní revoluce západoevropského střihu bude stejně riziková a všechna tato témata vždycky povedou k potřebě totality. To nemůže dopadnout jinak,“ domnívá se.  

Zakládáte Liberální fórum 2020 v rámci ODS. Proč? Na facebooku píšete, že to bude hodně o svobodě. Je s ní u nás problém? Máte pocit, že jí ubývá? Nebo o co jde?

Je to ve více rovinách. Čím dál silnější úřednický stát. Nemluvím jen o České republice, ale primárně o ní. Kde je člověk na každém kroku sledovaný, na každém kroku je vymáhána nějaká pokuta. Člověk, občan, je a priori považovaný za někoho, koho je potřeba pořád kontrolovat a dávat mu sankce. A tak přísné, aby si to pro příště rozmyslel. To znamená vysoké finanční sankce. Nepracuje se s věcmi, jako je třeba domluva. Například v mnoha zemích něco jako trvalé bydliště neexistuje. My s tím ale počítáme, že by to bez toho nebylo možné. Jsou to takové ty obyčejné věci.

No a pak kdo jsme byli ve státní správě, v politice, sledujeme vnitřní dění – které běžný občan z médií nedokáže dohlédnout – tak pro mě je vykřičník celá řada debat a posunů k možným řešením směřujícím až k policejnímu státu. Například debata o tom, jestli některé jednotky, které chtějí někoho odposlouchávat, potřebují soudní povolení. Že vůbec tato debata může vzniknout, považuji za velké riziko. Bavíme se o tom, že některé speciální jednotky – jako třeba ta drogová, kde jsem působil – má vážné důvody, proč to tak má být. O tom se zcela vážně mluví.