Společnost v Česku sbírala informace v červenci a v srpnu, oslovila 1 022 lidí. Data přitom porovnala i s historickými průzkumy z roku 1991. Z porovnání vyplynulo, že zatímco bezprostředně po sametové revoluci bylo se životem celkově spokojeno 23 procent Čechů, letos už to bylo 57 procent. Podle průzkumu je silná vazba mezi spokojeností se životem a ekonomickou situací země, tedy výší hrubého domácího produktu na osobu.

Podle 78 procent dotázaných se za posledních 30 let zvýšil jejich životní standard. Lidé ale zároveň vyjadřují přesvědčení, že z postkomunistické transformace více získali politici a obchodníci než obyčejní lidé. O tom, že změna politického a ekonomického systému přinesla pozitiva obyčejným Čechům, je přesvědčeno 54 procent dotázaných. O přínosu pro obchodníky je přesvědčeno 89 procent lidí, o přínosu pro politiky 91 procent.

Přechod k tržní ekonomice a k systému volné soutěže politických stran lidé vítají. Tržnímu hospodářství dává přednost před centrálně plánovaným 76 procent lidí, stranickou pluralitu hodnotí kladně 82 procent lidí. Průzkum ale zároveň ukázal negativní hodnocení politiků – podle 73 procent dotázaných politici neznají problémy obyčejných lidí.

Celkově je s demokracií a jejím fungováním spokojeno 57 procent dotázaných, opačný názor má 39 procent. Dvě třetiny lidí považují za důležité pro fungování demokracie zajištění spravedlivé justice, svobody slova a svobodná média. Menší důraz lidé kladou na význam svobody vyznání, jako důležitou pro fungování demokracie ji hodnotí 54 procent Čechů.