„Poločas rozpadu – neboli doba, za kterou se počet atomů chemického prvku sníží na polovinu – je u KSČM 20 let. Mezi komunálními volbami 1994 a 2014 tato strana přišla o polovinu lidí na kandidátkách,“ píše server rozhlasu. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš přiznává, že na vině je především vysoký věk řady členů. A křesťanští demokraté na tom jsou naprosto stejně.

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity uvedl, že své pozice vyklízejí prakticky všechny strany, a to ve prospěch nezávislých a mimoparlamentních hnutí. Určitou výjimku z pravidla představují sociální demokraté. Ti dokážou v každých komunálních volbách postavit přibližně stejné množství kandidátů. A v roce 2018 přeskočí i dosud kandidátsky nejpočetnější komunisty.

S tím, jak v menších městech a obcích posilují nezávislí kandidáti a mimoparlamentní hnutí, oslabuje se vazba mezi komunální sférou a nejvýše postavenými zákonodárci. Obce a města tak musejí hledat jiné komunikační kanály na členy sněmovny či senátu. Jednu z cest představuje např. kontakt se Svazem měst a obcí či s Asociací krajů, které hrají roli prostředníků.   

„V tuto chvíli fakticky mizí propojení nejmenších obcí s parlamentní úrovní. Do budoucna ale hrozí i rozpojení obcí větších, kdy se relativně snadno a rychle může stát, že územní samospráva nebude mít personální propojení na úroveň parlamentní,“  uzavírá Balík.