Spojené státy přehodnocují svou zahraniční politiku. Končící prezident Barack Obama dal v minulosti najevo, že se Spojené státy nebudou napříště tolik angažovat v Evropě a namísto toho si budou více hledět svých zájmů v Asii. Evropským politikům se to příliš nelíbilo, ale mnoho s tím udělat nemohli. Situace se změnila s vypuknutím konfliktu na Ukrajině, ale Spojené státy ani tak nezapomínají na Asii. Vliv si chtějí uchovat v Jihočínském moři.

„V tomto okamžiku je na misi šest z deseti amerických letadlových lodí, z toho dvě v Tichém oceánu. Před několika týdny byl vytvořen námořní svazek dvou letadlových lodí – Ronalda Reagana, která tvoří jádro 7. flotily, a Johna Stennise. Každá tvoří základ úderné skupiny, do které patří bitevní lodě, křižníky, ponorky a další námořně-vojenský doprovod. Plaví se Východočínským a Jihočínským mořem, podle posledních zpráv jsou ve Filipínském moři – tedy v západním Pacifiku. Oficiální zdůvodnění na stránkách US Navy říká, že cílem je ukázat schopnost USA řídit toto mohutné spojení dvou úderných skupin. Myslím, že v současné chvíli neexistuje ve světě větší koncentrace konvenčních sil, než je tento námořní svazek,“ konstatuje Krejčí.

Celý text najdete zde

Koncentrace síly má svůj důvod. Oblastí putuje ropa ze Středního východu do Číny, Japonska, Jižní Koreje i do Austrálie. Opačným směrem míří zboří. Spojené státy proto nechtějí přijít o kontrolu nad obchodními trasami. „Ve srovnání s jinými ohnisky, jako jsou Sýrie či Ukrajina, není konfrontace nejvýznamnějších mocností zprostředkovaná – je do značné míry přímá…,“ doplňuje

Je tu ovšem ještě jeden důvod, proč pečlivě sledovat dění v Asii, neboť se blíží rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu o verdiktu ve věci nároků Filipín na některé ostrovy v Jihočínském moři. Nároky vznáší i Čína a další státy. Spojené státy se ve sporu angažují a dovolávají se mezinárodní Úmluvy o mořském právu, zatímco Čína preferuje spíše dvoustranná jednání. Za pozornost podle Krejčího stojí, že se USA dovolávají smlouvy, kterou samy nepodepsaly, zatímco Čína ano.

Politolog doufá v kompromisní řešení, podle něhož by ostrovy sice zůstaly čínské, ale přírodní bohatství by bylo využíváno společně.