Na tyto otázky dal serveru Novinky.cz odpovědi amerikanista Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Karlovy univerzity.

Nedohledatelný účel americké podpory

Rozhovor začal zmínkou o schválení další americké podpory pro Ukrajinu.

„Americký kongres schválil podporu 40 mld. dolarů, při projednávání této podpory však už padaly dotazy na její faktický účel. Biden byl jasně upozorněn, že jeho administrativa jasně nedeklarovala strategické cíle svého nepřímého angažmá v konfliktu a že ani není zcela dohledatelné, jak budou americké peníze využity,“ myslí si Jan Hornát.

„Navzdory tomu, že Američané vesměs podporují pomoc Ukrajině, většina americké společnosti nechce, aby Američané aktivně zasáhli do další války. Bidenova administrativa proto není schopná stanovit Putinovi jakoukoliv „červenou linii“ a říct, že když ji překročí, tak USA aktivně zasáhnou,“ dodává.

Prospívá USA válka na Ukrajině?

V rozhovoru se probírala možná výhodnost ukrajinského konfliktu pro americkou ekonomiku, především pro vývoz plynu a ropy.

USA jsou schopné vyvážet mnohem více kapalného plynu, v Evropě se pro jeho přijímání budují terminály, kapacity jsou větší. V tomto to Americe může ekonomicky pomoci. Ale americká zahraniční politika není až tak cynická, že by v rozhodování o zahraniční politice rozhodovaly zájmy relativně úzkého kruhu ekonomických aktérů.

Co tímto úzkým kruhem aktérů Hornát myslel, není úplně jasné, vysvětlil ale možnou motivaci bývalého ministra zahraničních věcí USA Henryho Kissingera, který nedávno vyzval Ukrajinu, aby se vzdala části svého území výměnou za konec konfliktu.

„Troufám si tvrdit, že vyčerpané, válkou oslabené Rusko s frustrovanou společností také není z dlouhodobého hlediska v geopolitickém zájmu USA. To by nepřispělo k bezpečnosti v Evropě a naopak by případně posílilo Čínu v přístupu k ruskému nerostnému bohatství.“