Už před dvěma lety naznačil generál Mark Milley, tehdejší hlavní vojenský poradce prezidenta Joea Bidena, že Rusko ani Ukrajina nemohou vyhrát válku a že jedinou cestou k míru je vyjednávání. Jeho výroky tehdy vyvolaly rozruch mezi vysokými úředníky. Po dvou letech a návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se to jeví jako nevyhnutelná varianta.

Jenže Trumpovo vítězství bohužel pro Ukrajinu přišlo v době, kdy Ukrajina trpí velkými ztrátami na bojišti. To pro Kyjev znamená mnohem menší manévrovací prostor.

Jednou z největších neznámých pro Ukrajinu je, zda Trumpova administrativa a Evropa poskytnou nějaké bezpečnostní záruky, které by Rusku zabránily ve snaze zabrat další území. Telefonát mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně po volbách vnesl do otázky bezpečnostních záruk jen málo světla. Asistenti obou mužů pouze popsali tón hovoru jako „pozitivní“.

Bidenova administrativa se mezitím alespoň snaží poskytnout Ukrajině na poslední chvíli co nejvíce výhod, a tak přišlo svolení, aby Ukrajina mohla použít rakety delšího doletu dodané USA k úderům uvnitř Ruska. Bylo také schváleno dodání amerických protipěchotních min, které posílí obranu východní fronty proti stále úspěšnějším ruským útokům.

Pentagon také změnil názor v nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině, kteří mají nově pomoci ukrajinské armádě s údržbou a opravami zbraňových systémů dodaných USA, zejména stíhaček F-16 a protivzdušné obrany Patriot. „Ministerstvo obrany vybírá nabídky pro malý počet dodavatelů, kteří by byli daleko od frontové linie a nebojovali by proti ruským silám,“ uvedl představitel Pentagonu pro The New York Times. Cílem představitelů Pentagonu je uzavřít smlouvy ještě před odchodem Bidena z funkce, ačkoli tento proces obvykle trvá čtyři až devět měsíců.

Rozhodnutí Bidenovy administrativy povolit Ukrajině používat rakety ATACMS k úderům uvnitř Ruska bylo významnou změnou v politice USA. Částečně prý přišlo v reakci na rozhodnutí Ruska zapojit do války severokorejské jednotky. A kvůli vítězství Donalda Trumpa prý také existuje menší riziko eskalace, protože ruský prezident Vladimir Putin počká s jakoukoliv tvrdou reakcí na Trumpův nástup do Bílého domu a jeho první kroky.

Je však nepravděpodobné, že by Bidenovy kroky, které učinil na poslední chvíli a o které Ukrajina žádá již několik let, na bojišti něco změnily. Pro Ukrajinu bude příliš obtížné získat zpět území, které Rusko v posledních měsících postupně obsadilo.

Podle odborníků by alespoň mohlo urychlení amerického zbrojení v posledních měsících Bidenovy vlády pomoci Ukrajině prosadit aktuální linii příměří, pokud by došlo k mírovým rozhovorům.

Co se týká bezpečnostních záruk, Ukrajina touží po vstupu do NATO. Ani za Bidenovy vlády však Ukrajina pozvání nezískala a za Trumpova prezidentství je to ještě více nepravděpodobné.

Američtí a evropští představitelé proto diskutují o možné bezpečnostní záruce pro Ukrajinu ve formě odstrašení. Například se mluví o vytvoření dostatečných zásob konvenčního arzenálu, který by v případě porušení příměří Ruskem mohl zasadit tvrdou ránu.

Několik představitelů dokonce navrhlo, že by Biden mohl Ukrajině vrátit jaderné zbraně, které jí byly odebrány po rozpadu Sovětského svazu. To by byl okamžitý a obrovský odstrašující prostředek. Takový krok by však byl komplikovaný a měl by vážné důsledky.

Andrij Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany, v rozhovoru uvedl, že pro úspěšné příměří musí Ukrajina a její spojenci zvrátit dynamiku na frontové linii a vytvořit podmínky pro rozhovory.

Ukrajina podle něj musí mít v záloze také dostatečnou palebnou sílu, aby mohla zabránit případnému porušení příměří, například arzenál zbraní delšího dosahu, které by v případě obnovení bojů ze strany Ruska způsobily okamžité škody.