Už před dvěma lety naznačil generál Mark Milley, tehdejší hlavní vojenský poradce prezidenta Joea Bidena, že Rusko ani Ukrajina nemohou vyhrát válku a že jedinou cestou k míru je vyjednávání. Jeho výroky tehdy vyvolaly rozruch mezi vysokými úředníky. Po dvou letech a návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se to jeví jako nevyhnutelná varianta.

Jenže Trumpovo vítězství bohužel pro Ukrajinu přišlo v době, kdy Ukrajina trpí velkými ztrátami na bojišti. To pro Kyjev znamená mnohem menší manévrovací prostor.

Jednou z největších neznámých pro Ukrajinu je, zda Trumpova administrativa a Evropa poskytnou nějaké bezpečnostní záruky, které by Rusku zabránily ve snaze zabrat další území. Telefonát mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně po volbách vnesl do otázky bezpečnostních záruk jen málo světla. Asistenti obou mužů pouze popsali tón hovoru jako „pozitivní“.

Bidenova administrativa se mezitím alespoň snaží poskytnout Ukrajině na poslední chvíli co nejvíce výhod, a tak přišlo svolení, aby Ukrajina mohla použít rakety delšího doletu dodané USA k úderům uvnitř Ruska. Bylo také schváleno dodání amerických protipěchotních min, které posílí obranu východní fronty proti stále úspěšnějším ruským útokům.

Pentagon také změnil názor v nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině, kteří mají nově pomoci ukrajinské armádě s údržbou a opravami zbraňových systémů dodaných USA, zejména stíhaček F-16 a protivzdušné obrany Patriot. „Ministerstvo obrany vybírá nabídky pro malý počet dodavatelů, kteří by byli daleko od frontové linie a nebojovali by proti ruským silám,“ uvedl představitel Pentagonu pro The New York Times. Cílem představitelů Pentagonu je uzavřít smlouvy ještě před odchodem Bidena z funkce, ačkoli tento proces obvykle trvá čtyři až devět měsíců.