„Nikdy nevíte, co je pravda a co lež. Nikdo v tom nemůže mít úplnou jistotu. Říká v jednom z rozhovorů spisovatel Milan Kundera v úvodní větě reportáže, kterou Česká televize zpracovala jako medailonek k úmrtí slavného spisovatele. Nikdy nevíte, co je pravda a co lež. Nikdy nemůžete mít úplnou jistotu. Kouzlo nechtěného,“ poznamenal Bohuš ve svém pořadu.

„Česká televize uvádí myšlenku Milana Kundery o pravdě a lži. Televize, která o svých pravdách nepochybuje. Je jedno, jestli se týkají covidu, konfliktu na Ukrajině, inflace nebo jiných témat. Česká televize, která lidi s jinými názory odsuzuje. Zamyslí se nad myšlenkami Milana Kundery? Nebo jeho úvahu o pravdě a lži uvádí jen tak, pro parádu?“ ptal se Bohuš.

„Někdo Milana Kunderu obdivuje, někomu se možná nelíbí jeho mladické budovatelské postoje, další uvěřili historce, v níž byl spisovatel očerněn za údajné udání v dávných letech. Jak už to ale bývá, úsudky bývají často založeny na nedostatku informací a schopnosti podívat se na věci v souvislostech. Na to, co je v pozadí. A spisovatelé, Moraváci, to obecně nemají lehké. Je třeba je mít pod kontrolou, pro jistotu. Zvláště když jsou slavní a mohli by na sebe strhnout pozornost,“ uvedl Bohuš. 

V roce 2007 získal Státní cenu za literaturu. O rok později přinesl týdeník Respekt informaci, že měl Kundera v 50. letech udat policii západního agenta Dvořáčka. Romanopisec nařčení odmítl. 

„Příznivci Milana Kundery se vyrojili jako houby po dešti. Dnes je to bezpečné. Ke Kunderovi se hlásí kdekdo, i politici i ti, kteří byli před rokem 1989 součástí režimu, kvůli kterému nemohli lidé knihy Milana Kundery poznat nebo je museli číst potají. V samizdatu, ve špatně vytištěných výtiscích. Pašovali je domů, v napětí se strachem, aby je nechytili. Pod košilí. Nesnesitelná lehkost bytí,“ poznamenal Bohuš. 

„Prezident Petr Pavel na svém twitterovém účtu uvedl, že se s lítostí dozvěděl o smrti Milana Kundery, spisovatele světového formátu, který ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Jak Milan Kundera ovlivnil Petra Pavla, jestli přečetl nějakou jeho knihu, pan prezident neuvádí. Milan Kundera odešel v roce 1975 do Francie, protože v tehdejším Československu tvořit nemohl. A jeho knihy zakázali. Petr Pavel v té době studoval na vojenském gymnáziu. O čtyři roky později, kdy Milan Kundera přišel o československé občanství, se Petr Pavel podle dobových archivů zodpovědně začal vzdělávat ve vojenské rozvědce pro práci v zahraničí. Každý máme nějaký osud. Není ve hvězdách, ale v nás,“ dodal Bohuš.

„Román odkrývá ideologie a hlavně iluze, které ideologie vytvářejí, říká Milan Kundera. Ke slavnému spisovateli se přes svou nahotu hlásí i další politici. Mistrem ve vytváření iluzí, jak se nám daří, je jistě pan premiér Petr Fiala. V souvislosti s Kunderou vyslovil, že šlo o spisovatele, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Světové proslulosti dosahuje i Petr Fiala. Nepopulárními kroky vůči svým vlastním občanům. Buďme ale upřímní: Milan Kundera nemusel zasahovat do života občanů, kterým se žije stále hůře, tak jako premiér Fiala. I proto je rozdíl v jejich oblibě. Petr Fiala jako důvod svého přínosu do života obyčejných lidí uvádí péči o jejich budoucnost. Oč hůře v současnosti, o to lépe do budoucna. Uvidíme. Na co myslel Kundera, můžeme číst v jeho knihách. Na co myslí Petr Fiala, vidíme v jeho rozmáchlých gestech, která prozrazují nejistotu. Kde chybějí slova, je potřeba gest. Petr Fiala je mistrem gestikulace. Od nynějška v novém hávu, Rumburak. Stačí otočit tmavým prstenem,“ řekl Bohuš. Narážel tak na zprávu serveru iDnes.cz, že Petr Fiala má prsten, který mu hlídá zdraví i spánek.

„Ministr kultury Martin Baxa uvedl, že Milan Kundera přemýšlel o základních hodnotách evropské kultury. Měl zájem o jedince. Zájem o jedince se u politiků nenosí, a tak vyzdvihují alespoň spisovatele. U politiků vnímáme zájem o oligarchy, akcionáře ČEZ, karlovarský festival nebo zvýšení jejich mezd na počátku tohoto roku. Mají málo. Ale že by se zajímali se stejnou péčí o obyčejné lidi? Proč,“ napsal Bohuš.

„Ministr vnitra Vít Rakušan na Twitteru napsal: Milan Kundera je autorem mého dospívání. Směšné lásky, Žert, Nesmrtelnost. Tituly, které jsem přečetl za jednu noc a opakovaně se k nim vracel. Pan Rakušan je středoškolský učitel. Kunderovy knihy možná opravdu četl a možná se k nim i vracel. Sami můžeme posoudit, zdali a jak Vít Rakušan pracuje v praxi s Kunderovou myšlenkou, co je pravda a co lež, s jakou jistotou. Svědčí o tom řada postojů a výroků Víta Rakušana, kterými se snaží spojovat náš národ. Například když zveřejnil na Twitteru, že důsledné stíhání nevhodného chování je jednou z cest, jak lidem dát najevo, že napsat si něco na Facebook není bez konsekvencí. Pokud to něco je lež, která podněcuje nenávist. Taková edukace v praxi, dopsal. Tak, tak, Kundera by to nenapsal lépe,“ dodal Bohuš. 

„Stíhat lidi namísto dialogu a trpělivého vysvětlování, to je naše cesta ke světlým zítřkům. To je ta správná edukace. Cenzoři obdivují spisovatele, který se vymezil proti cenzuře,“ poznamenal. 

„Mezi obdivovateli Milana Kundery nechybí ani Markéta Pekarová Adamová. Na Twitter napsala: Mám moc ráda román Žert, který vadil komunistickému režimu. Protože jej brilantně vylíčil. Nezbývá než se těšit, až jednou do budoucna někdo brilantně vylíčí liberálně bezbřehý režim současnosti, který hlásá dobro, ale v realitě to víc, než skřípe. Dva svetry, pečení společných kuřat v troubě se sousedy, úvahy o krácení mateřské, protože je zbytečně dlouhá, malování sebevědomých nápisů na trička pro zahraniční hosty. Kundera by byl kreativitou paní Pekarové jistě zaskočen. Už i za minulého režimu se říkalo: mládí vpřed. Dnes dokonce v čele Poslanecké sněmovny. Kundera by možná řekl: Člověk má velkou výhodu, že se nemůže potkat sám se sebou v mladším vydání,“ sdělil Bohuš.

„Přidali se i další politici. Nikdo nechce zůstat pozadu. Ministr zahraničí Lipavský, ministr zdravotnictví Válek, nechybí předseda Senátu Miloš Vystrčil, který napsal: tvorba Milana Kundery nám ukázala, jak složitý i směšně jednoduchý život umí být. Obyčejní lidé každým dnem jako nemohoucí zajatci sledují, jak jim politici směšně jednoduše proměňují jejich životy. Ještě nedávno byli vyděšeni deseti-, dvacetinásobným navýšením daně z nemovitosti a nakonec ho politici zvýšili v uvozovkách jen na dvojnásobek. Funguje to. Nikdo ani necekne. Takových příkladů jsou stovky. Tak se dělá hypnóza. Promyšlené psychologické operace. Lidé jsou neuvěřitelně hodní a tolerantní. Co by si bez nich politici počali,“ dodal Bohuš.

„Lidé jsou pro politiky skutečné dobro, které vyvažují osobním prospěchem. Na výrocích politiků k úmrtí Milana Kundery vidíme rozpory mezi jejich slovy a činy. Paradoxně jedním z těch, který jen nemluví, byl mnohými nenáviděný muž z Čapího hnízda,“ připomněl setkání z roku 2018, kdy se střetli Andrej Babiš (ANO) a Milan Kundera. Tehdy se začalo hovořit o tom, že by Kundera mohl opět získat české občanství, získal jej o rok pozděij. 

„Pro každou událost v našem životě bychom si mohli pamatovat Kunderova slova. Když budeme sledovat svět, nikdy nemůžeme vědět, co je pravda a co lež. Nikdy v tom nemůžeme mít úplnou jistotu. O to větší bychom si měli dávat pozor, komu důvěřovat. Novinářům, politikům? Naše životy ovlivňují vítězové voleb. Je zapomenuto, jak vyhráli, a lidem ani nevadí, že za pochodu mění svá pravidla. Že mění svá programová prohlášení. Bez ohledu na vůli občanů. Nevinní nesou vinu za viníky. Lidstvo se ocitlo v dějinné fázi totální ošklivosti,“ řekl Bohuš. 

Závěrem pak řekl ještě jeden z Kunderových citátů: „Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž Zemi. Tím je skutečnější a pravdivější,“ zakončil Bohuš se slovy, že v tomto spočívá naše naděje.