"Sbor považuje zřízení nového úřadu pro dohled nad financováním politických stran jako pravděpodobně jedinou možnou alternativu k současnému stavu, kdy financování stran kontroluje Poslanecká sněmovna, kdy strany se v podstatě kontrolují samy," řekla Peake.

Poradci zároveň zamítli jeden z předchozích návrhů, kdy měl dohled nad stranickými pokladnami vykonávat nevládní neziskový sektor. "Neziskové organizace nemohou provádět správní řízení podle správního řádu. Velmi těžko mohou ukládat jakékoli sankce," zdůvodnila. Ona ani její poradní sbor podle jejích slov nechce, aby dohled nad stranickými financemi zůstal v rovině pouhých deklarací. Nový zákon má podle ní umožnit ukládat sankce za porušení pravidel průhledného financování - včetně pozastavení nebo zkrácení státního příspěvku politickým stranám.

Analýza ministerstva vnitra v létě spočetla, že při nynější existenci 178 stran a hnutí, z nichž je asi 60 neaktivních, by nový úřad potřeboval zaměstnat asi 15 lidí, kteří by museli mít odpovídající zázemí a nejméně dva automobily. Roční náklady by podle analýzy byly 18 milionů korun, dalších pět by bylo jednorázově potřeba na rozjezd instituce.

"Pokud by úřad vznikl, měl by do budoucna zastávat i jiné kompetence než pouze kontrolu financování stran. Například by se mohl spojit s připravovaným zákonem o whistleblowingu (oznamování korupce)," dodala Peake.

Čtěte:

Peake připravila ústavní zákon o celostátních referendech

Bobošíková: Karolína Peake pohrdá lidmi i zákony