Americký etolog a behaviorální vědec John B. Calhoun, narozený v roce 1917, studoval lidské chování, ale vzal to oklikou. Přes hlodavce. Dospěl totiž k závěru, že není v silách jednoho člověka prostudovat chování několika generací lidí, ale když totéž zkusí u myší, může vysledovat některé trendy v chování velkých společenství. Po řadě experimentů dospěl k závěru, že příliš pohodlný život je vlastně nebezpečný, protože u myší tlumí chuť rvát se o místo na slunci a také se množit. Calhoun, jenž opustil tento svět v roce 1995, tvrdil, že jedinci žijící v přílišném pohodlí hledí vlastně jen sami na sebe a dobrovolně se zříkají sociálních kontaktů. Mluvil v této souvislosti o „zkázonosném chování“.

Ekonomka Markéta Šichtařová má za to, že přesně toto se teď děje lidem. Člověk to jen skrývá za fráze, že ve jménu záchrany planety je lepší nemít děti a tak podobně.

„Je tu snad ještě někdo, kdo nevidí paralelu se současným světem? Když dáme lidem zdánlivě vše, co mohou mít, když se o ně postaráme tak, že se o sebe nemusí starat sami, jejich společenství začíná nezadržitelně degenerovat. Civilizace se začíná hroutit. Ne, nehodlám vykládat o hlodavcích. Pointa je jinde: Čím dokonalejší materiální životní podmínky, tím víc problémů si myši vymýšlely tam, kde nebyly. Tak jako lidé rozvinutého světa dnes. Nikdy nebyl svět tak materiálně bohatý. Nikdy nebyl život snadnější. A nikdy nebylo tolik psychické nepohody a nesmyslných fobií tam, kde jsou totálně přebytečné. Vyčarované ze vzduchoprázdna,“ napsala Šichtařová na blogu iDNES.cz.

Boj za lepší klima, genderismus, ale i nošení roušek patří podle Šichtařové do kategorie problémů, které jsme si uměle vytvořili sami a škodíme si tím.

Rouškování a udavačství vůči těm, kteří odmítali hrát hru a značkovat se symbolem roušky, vychází z naivní představy, že umolousaný kus hadru přes obličej je schopen nahradit náš imunitní systém. Namísto toho, aby člověk čelil realitě a akceptoval fakt, že jen a pouze náš zdravý životní styl udrží v chodu naši imunitu a jen a pouze naše imunita nás uchrání před smrtí, vymýšlí si kompulzivní jednání, které ho má údajně zachránit,“ poznamenala na konto nošení roušek.

Genderismus podle Šichtařové popírá biologickou realitu a boj za lepší klima člověku říká, že se nemusí přizpůsobovat změnám klimatu a místo toho může zkusit poručit větru a dešti.