Ukrajina řeší další problém. Podle informací serveru Kyiv Post její jednotky domobrany procházejí hlubokou krizí. Na počátku války hrály tyto jednotky důležitou roli, ale server Kyiv Post upozornil, že jsou postupem času špatně vybaveny a během bojů utrpěly nemalé ztráty.

„Začátkem října 2024 byly ukrajinské síly nuceny opustit Vuhledar, protože jeden z praporů 123. brigády domobrany opustil své pozice, protože si jeho vojáci stěžovali na nedostatek zbraní a munice,“ napsal server Kyiv Post s tím, že jednotky domobrany byly původně koncipovány jako jednotky lehké pěchoty. „Postrádaly těžké zbraně nebo obrněná vozidla, pohybovaly se v neozbrojených, často civilních, autech. Předpokládalo se, že budou primárně plnit obranné úkoly v rámci svého regionu. To sice jednotkám umožnilo rychlé nasazení proti rychle postupující ruské armádě, ale jako lehce vyzbrojená pěchota nemohla dlouho odolávat nepřátelským silám vybaveným celou řadou zbraní a techniky,“ rozvedl myšlenku server.

Zaznívají i názory, že jednotky domobrany mají být rozpuštěny. I když to podle všeho není dominantní názor. Lehkou pěchotu je prý spíše třeba využívat efektivněji.

„Jediné, na čem se všichni dotazovaní shodují, je, že budoucnost domobrany závisí na dodávkách vhodných západních a ukrajinských zbraní a doplnění sil mobilizací.“ Uvedl server Kyiv Post.

Jednotky domobrany možná budou potřeba ještě víc než dřív. Ruští prováleční blogeři tvrdí, že se Rusům daří postupovat i v jižní polovině fronty, konkrétně v deltě řeky Dněpr, kde Rusové údajně vytlačili ukrajinské jednotky z říčních ostrovů. Washingtonský Institut po studium války (ISW) tvrdí, že tuto informaci zatím nelze potvrdit.

A jako by pro Ukrajince špatných zpráv nebylo dost, ve veřejném prostoru zazněl povzdech, proč státy EU dosud nebyly schopny zavést výrobu těžké vojenské techniky ve velkém a zprovoznit další továrny na výrobu munice.

Někdejší kandidát hnutí STAN na post europoslance Andrej Poleščuk, který se narodil v Bělorusku, ale již řadu let žije v Česku a informuje mimo jiné o vývoji války na Ukrajině, prozradil, že si v poslední době prošel vyhořením. Teď prý přemýšlí nad tím, zda Západ, tedy USA, ale i evropští partneři Ukrajiny, Česko nevyjímaje, nakonec Ukrajinu zradí?

Stěžejním momentem podle něj bude volba prezidenta či prezidentky v USA. Pokud vyhraje Donald Trump, bude to podle Poleščuka pro Ukrajinu problém. Problém, na který pomohli zadělat i evropští partneři Ukrajiny.

„To, že zde budu psát o přístupu Donalda Trumpa a jeho týmu k Ukrajině, nijak nesnižuje odpovědnost evropských států za to, že jsme doteď nebyli schopni najet na sériovou výrobu těžké vojenské techniky, zprovoznit továrny na dělostřeleckou munici a udržet morálku ve společnosti na úrovni, ve které bude převládat pozitivní názor na dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou armádu,“ napsal na serveru Forendors.

Obratem doplnil, že Trump tlačil na republikány, kteří poté v maximální možné míře zdržovali poskytování pomoci Ukrajině. Předseda Sněmovny reprezentantů, dolní komory Kongresu, republikán Mike Johnson dal před časem najevo, že už nemá chuť posílat další pomoc na Ukrajinu. A sám Trump sice říká, že válku rychle ukončí, stane-li se prezidentem, ale neříká, jak toho vlastně dosáhne.

„Je strašidelné, že mainstreamem bez velkého vzrušení probíhají myšlenky o tom, že je v pořádku ukončit válku tím, že Rusko dostane to, co si zabere. A je strašidelné, že můžeme po 80 letech dojít k tomu, že se budeme snažit appeasementem usmířit dalšího diktátora. … Někteří představitelé v Evropě vsadili právě na to, že Rusko dostane to, co chce, protože tak je to jednodušší. Je jednodušší prodat voličům ‚špatný mír‘, než se je snažit přesvědčit, že musíme obětovat část svého pohodlí, aby agresor nezískal to, co chce,“ poznamenal Poleščuk.

Nakonec vyjádřil obavu, že pokud Putin převálcuje Ukrajinu, nezastaví se.