Dohoda mezi EU a Kanadou má mimo jiné odstraněním cel a průmyslových poplatků pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Evropský parlament ji schválil v polovině února, senát v dubnu.

Výhrady mají poslanci KSČM

Ve sněmovně je schvalování smlouvy složitější, k posouzení do výborů se dostala v úvodním kole až na třetí pokus. Výhrady mají poslanci KSČM, podle nichž není dohoda v zájmu Česka. Zahraniční i hospodářský výbor doporučily plénu, aby s její ratifikací souhlasilo.

Unie odhaduje, že objem obchodní výměny by mohl vzrůst díky dohodě až o 324 miliard korun ročně, smlouva podpoří hospodářský růst i vznik nových pracovních míst. Kritici ale tvrdí, že dohoda naopak může tisíce pracovních míst ohrozit.

Bez rozhodnutí sněmovny zůstanou v nynějším volebním období čtyři desítky návrhů zákonů

Schválením zprávy komise by poslanci doporučili například zřízení zvláštního orgánu, který by vyšetřoval státní zástupce. Orgány činné v trestním řízení by podle komise měly být povinni evidovat kontakty s médii. Trestní oznámení komise v souvislosti s úniky nechystá.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Babiš i Přibil odmítají, že by měli k dispozici spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise se však zabývala i dalšími případy a úniky ze spisů obecně. Měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.

Bez rozhodnutí sněmovny zůstanou v nynějším volebním období čtyři desítky návrhů zákonů. S volbami takzvaně spadnou pod stůl. Patří k nim širší změny ústavy, zavedení celostátního referenda, zálohového výživného nebo nových pravidel pro soudní znalce a tlumočníky, uzákonění sociálního bydlení, zmírnění podmínek pro oddlužení a norma o kybernetické obraně.

Poslanci už nestihnou hlasovat ani o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Jde v tomto volebním období o druhou verzi ústavní novely a souvisejícího zákona, první zamítl senát. Sněmovna nemohla horní komoru přehlasovat. Některé z vládních předloh, jejichž projednávání zůstane nedokončeno, vyvolávaly spory i v koalici.