„Dlužník by měl zaplatit svůj dluh plus nějaké přiměřené náklady, ale určitě by se dluh dvaceti korun neměl vyšplhat na dvacet tisíc,“ zdůraznil v pořadu Chvojka. Právě to by měla řešit novela, kterou chystá. Stejně tak by byl rád, kdyby zcela zmizely excesy, kterých se někdy exekutoři dopouštějí. „My jsme toho názoru, že by ty pokuty měly být tvrdší,“ podotkl dále Chvojka. Klidně by prý mohly dosáhnout i milionu korun.

Česko se přibližuje jiným zemím

Také by rád prosadil souhlas manžela či manželky s půjčkou, kterou by si manžel či manželka chtěli vzít. „Ideální by bylo, kdyby tento souhlas byl podepsán přímo v bance,“ podotkl Chvojka s tím, že je připraven tento bod ještě navrhnout. Řešily by se tím situace, kdy manžel či manželka teprve až u rozvodu zjišťuje, jak zadlužena je jeho „polovička“. Do dvaceti tisíc korun za rok by se podle Chvojky mohlo půjčovat bez souhlasu manžela či manželky.

Především je ale třeba zabránit jiné věci. U bagatelních dluhů, jako třeba za nezaplacení jízdného, je třeba omezit odměny advokátů na několik set korun, přesněji 600 až 900 korun. Za jeden úkon by měl právník obdržet tři sta korun. Pokud by šlo o složitější spor, měl by soud stanovit odměnu podle kontextu. „To by se týkalo sporů do deseti tisíc,“ uvedl Chvojka. V Německu se prý za jednoduché úkony účtuje 42 eur, takže Česko se v tomto přibližuje jiným zemím. Dnes přitom v Česku platí, že soud může upravit výši nákladů požadovaných právníky, ale nečiní tak. Chvojka ve studiu ČT poznamenal, že netuší, proč se to příliš neděje.