Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila mimořádnou schůzi k platům vrcholných politiků. Tu svolala opozice k vládnímu návrhu zvýšení platů o necelých sedm procent. Na plénu její zástupci kritizovali samotný záměr a také způsob, jakým koalice jednání přerušila.

Vládní koalice schůzi dopustit původně vůbec nechtěla. „Nebudu zastírat, že se nám to tentokrát nepovedlo. Bylo nás méně než poslanců opozice. Schůze tedy byla schválena a jednání pokračovalo. To, že prošel program schůze, bylo překvapením pro samotnou opozici. Pokračovali jsme obvyklou taktikou, to znamená, že jsme požádali o přerušení na poradu poslaneckých klubů,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový z TOP 09, že se „prostávkovali“ až do deváté hodiny, kdy jednání o platech skončilo.

„Je potřebné platy politiků nastavit, aby prošly legislativním procesem. Já bych řekl, že ta situace je velmi nešťastná,“ pokračuje Nový s tím, že bude záležet na jednání organizačního výboru, jestli schůze bude pokračovat.

Následně dodal, že za situaci může Ústavní soud: „Ta situace vznikla z toho důvodu, že Ústavní soud zrušil vlastně restrikce, které byly konsolidačním balíčkem nastaveny na všechny ústavní činitele. V tu chvíli jste postaveni před situaci, kdy musíte nějakým způsobem navrhnout novou platovou základnu. Tu ministr Jurečka navrhl podle starého modelu, kdy platová základna odpovídá x-násobku vývoje průměrné mzdy, v minulých letech se platy poslanců mrazily, zcela logicky je po tom rozmražení mzdový nárůst pro veřejnost i vlastně pro nás nepřijatelný. Tam ten problém vznikl,“ vysvětloval poslanec Nový.

V pořadu byl konfrontován s tím, že sice tvrdí, že návrh je pro poslance nepřijatelný, původně ale navrhovali až 14 procent, od toho ustoupili až po ostré kritice a stáhli návrh na necelých sedm procent. „Těch čtrnáct procent vycházelo z dikce zákona,“ zdůraznil Nový. „Jsme v situaci, kdy to bylo politicky nepřijatelné, a proto jsme zvolili trochu jiný model, kdy mzdový nárůst má odpovídat předpokládanému nárůstu průměrné mzdy v rámci národního hospodářství,“ hájil Nový návrh na zvýšení platů vrcholných politiků.

„Lidé zapomněli, že jim před dvěma lety průměrné platy rostly,“ pokračoval Nový, který dále vysvětloval, že platy ústavních činitelů se přece vždy stanovily s dvouletým zpožděním, a proto tomu lidé dobře neporozuměli. „To vyvolávalo nesvár ve společnosti,“ míní.

Moderátor Martin Řezníček jej zastavil s tím, že ani on sám jeho vysvětlování příliš nerozumí. „To, že někomu něco někdy rostlo a zrovna politikům nerostlo, je trochu chabý argument, jak to veřejnosti vysvětlit,“ řekl Novému, že nebral ohled na důležitý faktor, jako je inflace. Nový poté zopakoval, že platy ústavních činitelů se odrážejí od vývoje průměrné mzdy.

Místopředseda kontrolního výboru Roman Kubíček z hnutí ANO růst platů politiků kritizoval: „My jsme politici a my jsme o symbolech. A my v době, kdy se nedaří ČR, musíme udělat nějaký symbol pro občany. Kdyby jsme se bavili o tom, že nám tu ekonomika roste pěti, šesti procenty a lidé dostávají přidáno, jsou spokojení, pak asi si i politik zaslouží to přidání. Ale stojíme v době, kdy nemáme nastartovanou ekonomiku, kdy se plácáme na chvostu Evropské unie a s obdivem hledíme na dvanáctiprocentní růst Polska a náš – necelé jedno procento,“ poukázal Kubíček z hnutí ANO, které chce platy zmrazit na pět let. Odmítl, že by šlo o populitickou předvolební taktiku. „Politik by si neměl o svém platu rozhodovat, mělo by to mít nějaké mantinely a stropy,“ doplnil.