Poslankyně Decroix kvituje výroky, že Evropská unie má co nejdříve přijmout Ukrajinu a Česká republika tomu má napomoci, protože je to v jejím zájmu, jak mimo jiné zaznělo na brífinku Petra Pavla a Ursuly von der Leyenové. „Je to v českém zájmu. Mně se moc líbí, co zaznělo během rozhovoru pana prezidenta na Ukrajině, že otázkou není, zda a jestli, ale kdy se má stát Ukrajina členským státem Evropské unie,“ uvedla.

„Dojít by k tomu mělo co nejdříve. Je to jen na nás, na nás závisí, abychom vytvořili dostatečnou podporu pro tento vstup. Samozřejmě některé státy se mohou obávat, zda je Ukrajina dostatečně politicky zralá a splňuje všechny podmínky. Ukrajina je v jiné situaci, než byly ostatní členské státy, proto ta otázka „kdy“ je mnohem urgentnější a důležitější,“ dodala k cestě Ukrajiny do Evropské unie.

K čistě pragmatickým zájmům Česka na brzkém členství Ukrajiny v Evropské unii následně uvedla: „Je to hodně o tom, jak chápeme naši bezpečnost a jak chápeme naše místo v rámci Evropy. V rámci střední a východní Evropy je pochopení a potřeba, aby nám Ukrajina byla co nejblíže nejen geograficky, ale i politicky, a demokraticky je samozřejmě pro nás mnohem silnější, protože my máme tu zkušenost, co může udělat ruský režim nebo nadvláda,“ připomněla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS.

Hovořila také o vývoji vztahů EU s Čínou. „Máme hledat evropskou cestu. Na jedné straně nemáme říkat, že s Čínou už se vůbec nebudeme bavit, ale máme mít evropskou politiku dostatečně sebevědomou a vědomou si rizik a ta postupně snižovat. Je také nutné si říct, že Čína soupeří s celou Evropou a vlastně s celým západním světem jako takovým. Je to o tom nastavit to, co je výhodné, důležité a bezpečné pro naši budoucnost v rámci našich spojeneckých vazeb,“ uvedla.

Na otázku, zda je ODS euroskeptická strana, sdělila: „Je otázka, co je euroskeptická. Já samozřejmě budu mnohem blíže pohledu tak, jak probíhalo české předsednictví, to znamená, že jsme pevnou součástí Evropské unie, ale na straně druhé ne všechny politiky vítáme s výskotem a nadšením,“ pousmála se politička. Ta kandidovala za ODS už v minulých eurovolbách a v kampani se představovala jako „dítě Erasmu“ výměnného studentského programu EU.

K většinovému hlasování, co se týče zahraniční politiky Evropské unie, se Decroix vyjadřovat příliš nechtěla: „Já na to asi nebudu ani schopna ani ochotna odpovídat konkrétně, protože jsme rok před evropskými volbami a toto jsou vše témata, která se nyní budou diskutovat. Na to bude hledat odpověď ODS jakožto strana a i vládní koalice, z toho vyplyne stanovisko související třeba s tím, jak budou ty kandidátky vypadat,“ odmítla říci subjektivní názor.

Má jít ODS podle Decroix do eurovoleb jako samostatná strana, nebo jako součást formace říkající si SPOLU? „Ta diskuse se vede a jsem velmi ráda, že se vede. Já bych určitě byla jakožto zástupce liberálnějšího křídla ODS spíše příznivcem toho, abychom se snažili zachovat značku SPOLU, možná se to ale může nakonec ukázat jako politicky ne úplně rozumné,“ podotkla.

Na dotaz, zda by si mohli na čele této hypotetické kandidátky rozumět zastánce obnovitelných zdrojů Luděk Niedermayer a Alexandr Vondra se svými klimaskeptickými názory. „Není to fér ani vůči těm lidem, ani vůči voličům. V tom okamžiku není možné na jedné kandidátce představovat něco, co může být až protichůdné,“ sdělila.

Pokud by šla ODS do voleb samostatně, myslí si, že by kandidátku vedl Jan Zahradil? „Krása ODS je v tom, že se do ní vejde jak liberální křídlo, tak to konzervativní. Já určitě s mnoha vyjádřeními kolegy Zahradila nesouhlasím, na straně druhé nemám důvod ho veřejně očerňovat. Myslím si, že by ODS slušelo, kdybychom byli schopni se otevřít jiným tvářím než těm, které dlouhodobě představovaly ODS v europarlamentu. Ale stejně mi nakonec nezbude než respektovat většinovou náladu ve straně,“ dodala.

Při zmínce o Janu Zahradilovi také prozradila, zda by měla problém navštívit sudetoněmecký sjezd: „Nevidím důvod, proč já osobně bych tam měla jezdit,“ řekla rozhodně Eva Decroix.