Vláda zatím o možnosti povinného očkování jedná u vybraných profesí – zdravotníků, sociálních pracovníků, hasičů, policistů, vojáků, celníků nebo pracovníků vězeňské služby. Povinné očkování by se mohlo týkat státních zaměstnanců a lidí nad 60 let. V současnosti se zdravotníci povinně očkují třeba v Itálii. První evropskou zemí, která ohlásila povinnou vakcinaci pro všechny, je Rakousko.
Na zavedení povinného očkování se vztahuje zákon o ochraně veřejného zdraví, jednou z podmínek je, aby resort zdravotnictví vydal vyhlášku o povinném očkování proti infekčním nemocem. Podle Doležala nová vyhláška není třeba: „Očkování je upraveno v zákoně o ochraně veřejného zdraví, ale s tím, že v tom zákoně jsou stanoveny různé druhy očkování, které jsou pak následně rozvedeny právě v té vyhlášce. Taková vyhláška existuje z roku 2006. V případě očkování proti covidu-19 podle mého názoru nebude potřeba vydávat novou vyhlášku, ale upraví se jen ta vyhláška původní,“ uvedl advokát.
Jsou nějaké problémy, na které by při úpravě takové vyhlášky mohlo povinné očkování narazit? „Legislativní proces povinného očkování, nějaké přípravy a úprava vyhlášky by neměly být ten skutečný problém. U nás jsou děti a jiné skupiny očkovány běžně a je to stanoveno zákonem za povinnost.
Z mého pohledu je Česká republika dobře připravena, protože má historickou tradici s povinným očkováním. Je to spíše otázka politické vůle,“ uvedl, že všechny podmínky máme de facto splněné. „My jsme v daleko lepší pozici, než je třeba Rakousko, které do současné doby povinné očkování vůbec neznalo,“ doplnil Doležal.
Jak si vysvětluje, že debaty o povinném očkování se do fáze skutečné realizace posouvají pomalu. „Domnívám se, že ten problém je skutečně v nenalezení patřičné politické shody. Máme nástroje zajistit očkování jak v různých profesních skupinách nebo obecné, v režimu pravidelného očkování,“ zmínil, že dosud zrátka jen nebyla vůle politiků to takto řešit. „Zřejmě se domnívali, že budou stačit méně restriktivní opatření,“ pokrčil rameny.
Pro děti je v Česku povinná například hexavakcína a právní uchopení u očkování proti covidu-19 by prý bylo podobné: „V zásadě by to bylo shodné, ten právní základ je už v zákoně o ochraně veřejného zdraví, rozvedení, proti čemu očkování je, je v té vyhlášce z roku 2006. Změny by doznala jen tato vyhláška,“ uvedl s tím, že velmi podobně by to probíhalo i v okamžiku, že zavedeme povinnost očkovat celkově či určité skupiny.
Pokud by v Česku bylo očkování povinné, na koho by se ze zdravotních či jiných důvodů nemuselo vztahovat? „Zákon o ochraně veřejného zdraví mluví o dvou výjimkách, u kterých není potřeba očkovat. První věc je kontraindikace – nějaká nemoc, která je v rozporu s tím očkováním. Druhá výjimka je dosažení stadia imunity. Tam je to ale velmi problematické, jen u některých nemocí je stanovena možnost podrobit se testu imunity, ve většině případů se vychází z toho, že člověk nemá dostatečnou imunitu,“ přiblížil.
V Rakousku bude očkování povinné od 1. února, takový krok by z právního hlediska podle Doležala u nás nevyvolal „vůbec nic“. „Z právního hlediska by se nestalo téměř nic, my máme široce pojatou očkovací povinnost, to Rakušané nemají,“ zopakoval advokát závěrem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.