Izraelské síly v úterý obsadily hlavní hraniční přechod mezi Egyptem a jižní částí Gazy, a uzavřely tak důležitou cestu pro pomoc do palestinské enklávy, která se již ocitla na pokraji hladomoru. Palestinská militantní skupina Hamás obvinila Izrael, že se snaží podkopat snahy o zajištění příměří v sedm měsíců trvající válce, která zpustošila Gazu a zanechala statisíce lidí bez domova a o hladu.

Kalhousová se nedomnívá, že to, co se nyní odehrává v Rafahu, je počátek obávané velké pozemní operace, ale spíše pokus ovlivnit zároveň probíhající vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. „Myslím, že je to kombinace dvou věcí; je tam důležitá diplomatická rovina, tedy ovlivnit tím jednání s Hamásem a ukázat Hamásu, že nemůže vyjednávat z pozice síly, že Izrael je připraven případně tu ofenzivu v Rafahu opravdu zahájit. Druhá je záležitost bezpečnostní. Izrael tvrdí, že Rafah je poslední bašta Hamásu. A zatím se Izrael zaměřil na něco, co je z bezpečnostního hlediska velmi důležité, a to je právě ten přechod Rafah, kde Izrael podezírá Hamás z toho, že tam má k dispozici tunely, kterými pašuje zbraně,“ uvedla v pořadu Interview ČT24.

Dodala i třetí dimenzi, kterou je domácí politika v Izraeli, kdy izraelský premiér Benjamin Netenjahu je pod obrovským tlakem svých extremistických ministrů, kteří mu říkají, že opustí vládu, pokud izraelská operace nebude. Je to obrovský problém, v němž se Netanjahu ocitl, protože si myslím, že on tu vojenskou ofenzivu vidí skrz své osobní politické potřeby. Je jasné, že kdyby ta válka byla ukončena, tak že pravděpodobně dojde k předčasným volbám a začne se vyšetřovat, co se 7. října 2023 stalo, kdo za to může. A ta politická zodpovědnost bude muset být jaksi jasná,“ pokračovala ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Na druhou stranu Benjamin Netanjahu ví, že pokud by válka byla ukončena, aniž by Izrael mohl deklarovat vítězství, což je čím dál složitější, protože je čím dal těžší uspokojit extremistické hlasy v jeho vládě, které chtějí dosáhnout svých cílů, dodala Kalhousová.

Rozsáhlá ofenziva v Rafahu se podle ní bez rozsáhlých velkých ztrát na civilních obyvatelích neobejde. „Pokud by Izrael zvolil stejnou taktiku, jako zvolil ve městě Gaza, tak to bude srašně obtížné, protože to je velmi hustě obydlené území,“ uvedla. Před ofenzivou a jejími důsledky pro civilní obyvatelstvo oblasti Izrael varují Spojené státy i další spojenci.

Netanjahu se na jednu stranu snaží dotlačit Hamás k nějakým větším ústupkům a současně se snaží uspokojit členy své koalice, kteří odmítají ukončit vojenskou operaci a trvají na tom, že Hamás musí být zničen, což je cíl, který byl od začátku zpochybňován, že je možné jej dosáhnout. Izrael má nyní vojenskou strategii, ale nemá politickou strategii – co by se vlastně mělo s Gazou dít a kdo by v Gaze měl vládnout místo Hamásu. Jakkoli úspěšné zásahy proti Hamásu budou, celkově ta operace trpí nejasným politickým zadáním,“ míní Kalhousová.

Zmínila, že i pro Egypt představa, že přijme velký počet palestinských uprchlíků, není nic, co by si přáli z mnoha důvodů. „Hamás je odnoží Muslimského bratrstva, a to je něco, co Egypt na svém území nechce. Je tam pak i ta možnost, že se izraelsko-palestinský konflikt přenese na území Egypta,“ uvedla Kalhousová důvody, proč Egypt zaujal stanovisko a pokračují zde jednání o příměří s Hamásem.

V pondělí izraelská armáda vyzvala k evakuaci lidí z části Rafahu. Armáda se zřejmě připravuje na pozemní operaci v aglomeraci, kde na malém území žije na 1,2 milionu lidí. Izraelští vládní představitelé tvrdí, že bez pozemní invaze v Rafahu nelze dosáhnout cíle izraelské ofenzivy, a sice zničení zbývající vojenské infrastruktury palestinského hnutí Hamás.